Japonsko

Carlosi, toc! Tento debut jsem sice videl az jako posledni z dosavadnich tri filmu, ale uz vim, odkud pochazi potreba zobrazovat lidska tela ne zrovna modelovych rozmeru v Souboji s nebem (i takovi maji sve potreby) a zaliba v nehercich a specifickych komunitach v Tichem svetle (i takovi jsou mezi nami a ziji svuj zivot). O spiritualnim modu ani nemluve, vznasel jsem se tri metry nad zemi. Film, po kterem jsem sladce usnul a jeste tu samou noc se mi o nem zdalo. (07.09.2010)

Cirociry art, zase sa vo mne prebudil filmovy basnik, ktory miluje filmy Tarkovskeho, Bunuela, Bergmana, alebo Antonioniho. rtovy hnedopich. Nadherna vec, smutna, depresivna, nadherne hory uprostred mexika, pomaly plynuce genialne natocene scenerie ... nadhera. PS : len aby to nevidel verbal : 98 % (14.10.2017)

Celý film je téma chystání se na skoncování se životem podporováno formální stránkou: zvláštní nejistá kamera a rozostřené barvy díky tomu, že film je natočen na video, hudba hrající pouze v rámci diegetického světa (převážně ve sluchátkách hlavního hrdiny). To vše podporuje subjektivní perspektivu, nejistotu, ponor do hrdiny bez nějaké přílišné psychologizace. A hlavně je tu geniální poslední záběr, bloudivá jízda kamerou nechávající nás po celou dobu v nejistotě, víme, co musí kamera zabrat, aby vše dávalo smysl, ale jsme napínáni a vše graduje až k závěrečné mrtvolce (doslovné i technické). (29.03.2007)

Musím sa priznať, že pôvodne ma na tomto filme prvý krát zaujal názov, ktorý sa priam vynímal v programe Artfilmu. Jeho zmysel my ale aj na konci stále zostal nejasný. Bezprostredný bol však neobvyklý filmový zážitok. Reygadas nerozpráva príbeh muža pripravujúceho sa na smrť v bohom zabudnutej vyprahnutej rokline obvyklými cestičkami sentimentu a rozjímania nad zmyslom života. Necháva putovať hrdinu maliara bez inšpirácie a životnej energie, ktorý sa prostredníctvom ho obklopujúceho rozkladu, bezútešnosti a tragického osudu svojej staručkej hostiteľky konfrontuje so svojimi démonmi. V prekrásnom cinemascope i toto prostredie má svoje nezabudnuteľné čaro. Viacerých možno odradí občas otravujúca pomalosť a monotónnosť, či veľmi neortodoxné prebúdzanie hrdinovej sexuality v ústery starenky, ktorá sa oňho stará a vyvrcholenie v samotnom sexuálnom akte, ktorý ale nepredstavoval akt vášne či túžby ale skôr symbolizoval kryštalizáciu premeny o samovražde uvažujúcej mysle. A nakoniec nemôžem nespomenúť poslednú scénu, ktorá sa svojou jedinečnosťou a prepracovanosťou blížila k dokonalosti Tarkovskeho. (06.07.2008)

Začíná to jako Solaris a končí jako Stalker, ale mezitím uvidíte, co jste u Tarkovského nikdy nespatřili. Třeba výborně „zahranou“ kopulaci koní, jejíž postkoitální doznívání je prostoupené pocitem prázdna a marnosti. Japón nicméně není běžné festivalové drama plné existenciální tísně. Ano, hrdina zřejmě hledá spirituální vykoupení, ale zdá se, že nejúčinnější lék na jeho duševní rozpoložení představuje sex. Jistě, jedním z prvních obrazů, který se vám vryje do paměti, je stále se hýbající hlava ptáčete (podobně jako hlavní hrdina rezignoval na existenci a už pouze dožívá), ale o pár minut později protagonista s nečekanou bezelstností oznámí, že se do hor přijel zabít, na což druhý muž reaguje naprosto klidně. Tahle rozkročenost mezi naturalismem (k němuž přispívá 16mm kamera a mistrovská práce s přirozeným světlem) a alegorií, ve které konkrétní lidé pouze zpřítomňují určité obecné životní principy, charakterizuje celý film. Fyzično se prolíná s metafyzičnem a přestože je vyprávění extrémně pomalé a po většinu času moc nechápeme, kdo dělá co a proč, těžko od toho odtrhnout oči. Momenty, u nichž byste předpokládali vážnost, jsou nečekaně vtipné (příprava těla před souloží), někdy se vyprávění přepne z hraného do dokumentárního modu, kdy se (ne)herci bezstarostně koukají do kamery a nezdá se, že by se drželi nějakého scénáře. Reygadas coby filmový samouk svým debutem zkrátka nenapodobuje festivalová dramata, ale poměrně intuitivním, nevyumělkovaným způsobem objevuje vlastní filmovou řeč a nabízí unikátní a unikavý divácký zážitek. 85% (14.11.2021)