Réžia:
Bahman GhobadiKamera:
Shahriar AssadiHudba:
Hossein AlizadehHrajú:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal Rahman, Saddam Hossein Feysal, Abdol Rahman Karim, Ajil ZibariObsahy(1)
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (129)
Krásně zpracovaný film o méně krásném životě těch, kteří doopravdy VÍ, co je to válka. Divila jsem se, jak je možné, že to ty děti tak skvěle zahrály. Opravdu věrohodný film, silný a snad (doufám) i užitečný. Škoda, že ho povinně nepromítají v USA, pan Bush by před ním mohl pronést pár "moudrých" slov. ()
Silné 4 *, téma a jeho zpracování si je žádají. Je sice možné, že někomu může připadat herectví zmrzačených dětí prvoplánovité a citově vydírající, ovšem jak natočit film o nich bez nich?? Mě osobně příběh hodně dojal, vyděsil a znechutil, což hádám byl režisérův záměr. Opravdu si neumím a nechci představovat sebe v jejich kůži. ()
Válka si oběti nevybírá a příběh dětí uprchlíků ve válkou zničené oblasti na mě zapůsobil. Ale to nemůžu úplně říct o filmu jako celku, protože zejména první polovina byla na můj vkus celkem rozvleklá. V druhé polovině už je dost dramatických momentů, které člověka chytnou za srdce, ale jako celek za 3,5*. ()
"Come into my arms." největší nechtěná hláška filmu, který mě téměř po celou dobu vyloženě otravoval - scény, kdy se Agrin snaží zabít její malou slepou kouli u nohy jsou sice velmi silné a mají výbornou atmosféru, avšak vzhledem ke zbytku, který byl prostě podáván pro mě až příliš nesympatickým (vlezlým, prvoplánovitým, atp. ...už jen ten název) a jakýkoli spád postrádajícím stylem, to na 3* nevytáhnu asi ani kdybych pak měla zdrhat před pseudoFührerem Satelitem přes minové pole, sry... (objektivně 3,5*, subjektivně silné 2,5*) ()
,,JE TU NAPSANÉ: "JE KONEC BEZPRÁVÍ, NEŠTĚSTÍ A UTRPENÍ. JSME VAŠI NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ A BRATŘI. UDĚLÁME Z TÉTO ZEMĚ RÁJ. JSME TU, ABYCHOM ODŇALI VÁŠ ZÁRMUTEK…" /// Jak se žilo(?) na irácko-turecký hranici. Co dělaly, na co píčovaly, vo čem uvažovaly… děti, starci – ale hlavně ty děti. Síla příběhů z týdle části světa je neuvěřitelná! Kam voni na to choděj… Aha, voni to maj jednoduchý. Žádný vymejšlení… kurdský děcka prostě místo knoflíkový války… no prostě maj jiný starosti! Možná nemaj knoflíky, zato ta válka je opravdová! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu ukázat, jak si ,,doma“ žijem. 2.) Kdyby nebylo mě, byly by ty děti bez práce… (tož bacha na toho s tou textilkou!). 3.) Thx za titule ,,mironto, Principino“ a ,,Prince“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (5)
- Samotné natáčení se odehrávalo nejen za nepříznivého počasí, ale doslova v bojových podmínkách – během americké invaze do Iráku. Dokončování filmu probíhalo v době, kdy byl dopaden Saddám Husajn a nepokoje v zemi eskalovaly. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Jde o první film natočený v Iráku po pádu Sadáma Husajna. (hippyman)
- Vo filme veľakrát spomínané červené rybky sú jedným zo symbolov Nowruzu, Nového roka v Iráne, a symbolizujú život bez života. Sviatok sa oslavuje 20. marca, v deň amerického útoku na Irak (20. marec 2003). (Karush)
Reklama