Reklama

Reklama

Vášnivé bytosti

(festivalový názov)
  • Česko Vášnivé bytosti (festivalový názov) (viac)

Obsahy(1)

Nejslavnější z cenzurovaných filmů undergroundu. Byl natočen v jednom manhattanském obchodním domě, kde byly zinscenovány orgie s několika ženami a mnoha transvestity. Newyorská policie zničila kažkou kopii filmu, která ji padla do rukou. Tento film o mnoho let později posloužil jako důkazní materiál v procesu proti filmové cenzuře. (Tomket)

(viac)

Recenzie (18)

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Je třeba si uvědomit, že zatímco dnes si každý člověk může koupit smartphone a natočit na něm klidně tříhodinový nezávislý film, v 60. letech taková možnost nebyla a Flaming Creatures tak musely být pro mnoho umělců jako napít se čisté vody (v tom smyslu se vyslovil mimo jiné slavný avantgardní divadelník Richard Foreman): konečně se objevila protiváha k těm „dokonalým“ hollywoodským filmům s perfektní kamerou i zvukem. Kašleme na kvalitu, důležité je si to užít - něco jako když se objevil rock´n´roll! Tento fakt, stejně jako originalita, provokativnost až obscénnost snímku, mě velmi baví. Problém ovšem je, pokud mám film hodnotit tady a teď, tedy ve 21. století. Dnes je tak snadné natočit své vlastní dílo, že je prostor kolem nás (internet, televize, plátna kin..) přeplněný různými plytkými blbostmi, co diváku nepřinášejí žádný zážitek, jen ho okrádají o čas. V tu chvíli Bytosti ztrácejí na síle, protože viděno dnešní optikou, jde skutečně pouze o přehlídku černobílých fleků, z nichž sem tam vykoukne nějaké ňadro, květina či obličej. Vypadá to jako když si parta transvestitů udělala párty a jejich opilý kámoš je při tom natáčel. Zajímavé, ale pro dnešního diváka neúnosné. Je to tak typický příspěvek do žánru umělecký film, že se z toho dá dělat skoro až legrace – nahé postavy s komicky expresivními výrazy se po sobě válejí a to je tak zhruba co do umění vše... Já osobně nejsem konvenční divák, co striktně vyžaduje srozumitelný příběh či jasné postavy. Stačilo by mi, aby mě to - já nevím – znepokojilo? Abych se smál, bál nebo byl dojatý.. Nebo abych si aspoň nějakou pasáž prostě jen zapamatoval (tak jako se mi to stalo hned u několika avantgardních snímků, např. Andaluský pes, Odpolední osidla, Muž s kinoaparátem..). Jenže na Flaming Creatures pro mě není pozoruhodného absolutně nic. Bohužel. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Snímek, který je opět pro omezenou skupinu diváků, i když ty, co by normálně nezajímal, mohou zaujmout záběry na pohlavní orgány a druhotné pohlavní znaky. Obojího je tu celkem dostatek. Je to experiment, který svým velmi osobitým způsobem zabírá orgie a různá čísla. Ne, Jack Smith nebude můj člověk. ()

Reklama

Fingon odpad!

všetky recenzie používateľa

Když jsem na tento film narazil v knize Zakázané filmy od Dawn B. Sowa, řekl jsem si, že takovouhle podivnost musím vidět. Bohužel se mi to povedlo... K tomuto filmu by šlo velmi snadno připojit adjektiva jako nechutný, odporný, hnusný atd. Vzhledem k tomu, že vydržím opravdu leccos (i když dívat se na film, který se mi naprosto nelíbí je už vážně masochismus), osobně bych místo výše jmenovaných připojil pouze slova jako nudný, nekoukatelný a zbytečný. Taky si uvědomuji, že experimentální film se nedá příliš dobře hodnotit měřítky, která se obvykle vztahují na filmy klasické, nicméně pokud se na film nedá dívat, asi je něco špatně - je jen na divákovi, jestli je něco špatně s ním samým nebo přímo s filmem. Osobně nemám žádný problém s tím, že byl film obsazen transvestity a (snad) hermafrodity a ani s tím, že první část je pojata jako instruktážní film o aplikaci rtěnky, doplněný stimulací neztopořeného penisu. Velký problém ovšem mám s následující, snad desetiminutovou scénou hromadného znásilnění, doprovázenou nesnesitelným vřískáním. Následujících dvacet minut se už ovšem neděje naprosto nic, jen se střídají neozvučené pasáže s otřesnou hudbou. Najde-li se nějaký masochista, který po tomhle filmu touží, nechť zapátrá na UBUWebu, kde je jak streamovaná verze, tak verze ke stažení - http://www.ubu.com/film/smith-jack_flaming.html . ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Celé to vyzerá ako práca okultistického režiséra Kennetha Angera. Akoby sa rozhodol nakrútiť jeden z filmov-rituálov vyvolávajúcich na svetlo kadejaké posmrtné javy a obskúrne sily, ale bol pritom strašne ožratý. A ešte k tomu nešťastne nacecaný, lebo bez akéhokoľvek nápadu. Pretože film nemá žiadnu atmosféru, šok, hudbu priliehajúcu k scénam ba ani neobvyklú formu. Ostala len kopa ležiacich žien, tranďákov, mačkajúcich prsníkov, drngajúcich nestoporených vtákov a nezaujímavých strihov. Čiže kopa bezúčelného hnusu. Limitne blízke odpadu. Poznámka: Všetky výhrady, ktoré tunajší užívatelia majú voči filmom Kurta Krena, by sa dali uplatniť práve pri tomto umeleckom skvoste a odvážne výnimočnom avantgardnom počine. ()

panjosef 

všetky recenzie používateľa

Tenhle legendární snímek se opravdu velice těžko popisuje, musíte vidět, jinak stejně moc představu nezískáte. Pohybuje se na rozhraní americké avantgardy a undergroundové tvorby a přináší do ní značně extrémní prvky, jelikož prezentuje fetišisticko-transsexuální orgie (to křičení při bizarní znásilňovací scéně, z toho až vstávají vlasy hrůzou na hlavě, velice autentické) ve velice vytříbené a avantgardní formě, na kterou se jen tak nezapomene. Formou může mít snímek blízko k filmům Kennetha Angera, bratrů Kucharových či Andyho Warhola, přičemž obsah je posunut do značně extrémní orgiální roviny, díky které snímek ve své době vzbudil takový skandál. Místy z toho nepřipraveného a neotrlého diváka může až rozbolet hlava. Doporučení jak fandům avantgardy, tak vyhledavačům filmových extrémů, tady se oboje velice efektivně doplňuje. Tady máme krásnou ukázku toho, jak se v raných šedesátých letech již krásně vyvíjela ta naše oblíbená "tak trochu jiná filmová historie" :-)))) . 9/10 ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (14)

  • Premiéra filmu proběhla v říjnu roku 1963 v newyorském klubovém kině Gramercy a majitel Jonas Mekas nevybíral vstupné, protože by to bylo nezákonné, jelikož film nebyl předložen k „oficiálnímu“ schválení před NY cenzurní radu. Náhradu za vstupné žádal o příspěvky pro filmovou společnost Love and Kisses to Censors, což bylo volné uskupení diváků vzdorujících cenzorům, jehož členská základna se měnila s každým promítáním. (Zetwenka)
  • V šedesátých a sedmdesátých letech promítání filmu často končilo hlučnými protesty diváků a zásahy popuzených policistů. (Hans.)
  • Dolores zvolna tančí na rumbu „Amapola“ ze 30. let. (Zetwenka)

Reklama

Reklama