Pojďme si hrát

Muž na materskej a jedna nezdarená snaha presvedčiť nás, že to je vlastne také bežné a pohodové, opustiť dvoch partnerov pár mesiacov po narodení prvého dieťaťa. Tým Švédom zo socíka už tuším úplne hrabe. Babenky sú pekné, o to pokoj, ale zároveň tak podobné, že i na konci filmu je problém ich rozlíšiť. Hlavný hrdina nehrá. (20.05.2008)

Ne, tak tenhle konec neberu, ten mě úplně dorazil. Nejhorší na tom je, že se to všechno může stát, ale až takhle vykolejit, tak to je moc. Komedii aby v tom jeden hledal, ale vztahové psychologické drama to bylo určitě. Týkalo se nejen vztahu mezi Sarou a Jonnem, ale v podstatě všech zúčastněných. Suma sumárum, budoucí maminky a tatínkové, dejte si pozor, protože romantická jiskra může přeskakovat jinam i když budete nevyspalí únavou. A problémy týkající se rodičů Jonnyho, tak to bylo hodně smutné vyústění dlouholetého manželského vztahu, ale já jsem pozitivní a doufám, že Hiliry vezme trochu zpátečku i když to pro ní nebude vůbec jednoduché. Jinak moc hezký soundtrack a i přes některé mé výtky to ráda doporučím. Ta trojka je jedna z těch lepších. (03.01.2015)

Vynikající švédské vztahové drama s občasným komediálním nádechem režiséra Kjell-Ake Anderssona, v němž je především akcentován zvláštní psychologický moment stereotypu ukrytého v podvědomí, který se náhodnou příležitostí dostává na povrch a ovlivňuje do té doby šťastný a spokojený partnerský vztah. Ona generační triáda prarodiče - rodiče - děti je tu zvláštně vykolejena a cyklicky se vrací dysfunkce mezi manžely...to, co nefungovalo rodičům, to nefunguje ani jejich dětem... Pro tenhle typ severských filmů mám slabost a ani Pojďme si hrát nedělá výjimku...v ručně snímané kameře jsou cítit dozvuky manifestu Dogma 95, zvýšený důraz se klade na psychologické prokreslení, celým filmem je prostoupena vynikající indie poprocková hudba, kolejiště dějových os je seversky autentické, bez zjevné stylizace a romantických klišé... Jestli se dá v kauzalitě rozpadů vztahů vystopovat prvek náhody, která vynese na povrch pocit nenaplněnosti a nespokojenosti, pak tenhle film shledávám více než znepokojivým... (20.05.2008)

Máte přítele nebo přítelkyni? Manžela nebo manželku? Máte pocit, že vám to neklape? Pojďte si hrát, abyste nedopadli jako Jonnyho babička. Rozhodně se ale nejedná o komedii. Pár situačních scén žánr neovlivní a navíc mi jejich vyznění zas tak vtipné nepřišlo. Já se díval na romantické drama. Mile mě překvapil dabing. Ale když se spokojíš s mým malým norským kamarádem, tak ti dám tolik lásky, že i polovina by stačila na urovnání konfliktu na blízkém východě. (20.05.2008)

Moje přítelkyně mi řekla, že na Pojďme si hrát si počká až do 22:30. Což jsem jí nedokázal věřit, jelikož ukrojit ze svýho spánku si nechá jen velice nerada. Tak jsem sveřepě čekal s ní:-)))Což se vyplatilo. Pak jsme sice rozebírali kdo bude komu v budoucnu nevěrný /jestli vůbec/. Není nad to podívat se takhle kolem půlnoci do sebe, že? Co že jsem to chtěl....?....aha... říct proč se mi ten film tak líbil. No to je jednoduchý. Je to o lidech, kteří žijí tak nějak normálně, rozumím jejich problémům a ještě k tomu všemu je to, přes ty průsery co se tam postavám dějí, chytrý a vtipný. Co dodat? Až půjdete na radne s jinou ženou než máte doma a budete jí tvrdit, že jdete na !!!BOWLING!!! s klukama, nezapomeňte si doma BOWLINGOVOU KOULI.... (20.05.2008)