Bohémovia

Chvíli jsem sbíral odvahu, abych se podíval na americký muzikál, protože ať chci nebo ne, tak všechno stejně budu srovnávat s Hair. Ale už první písnička mě převědčila, že to určitě bude stát za to. No a výsledek? Naprosto mě potěšil a pozitivně naladil. Hudba fantastická a většina aktérů sympatických. Prostě jedna báseň ... teda píseň a plusové body za spojení Václava Havla a Sex Pistols. Takže kolik minut má rok? (31.03.2008)

Celé je to takové zdlouhavé a nudné. Místy jsem vůbec nevnímal a ted, po půl hodině už ani nevím o čem to bylo. Písničky vcelku dobré, ale že bych z toho byl ňák moc na větvi, to ne. Asi jsem kvůli dobrému hodnocení a hezky vypadajícímů obalu čekal příliš. 135 minut je na takový film moc dlouho. Zkrátil bych ho o dobrou polovinu. (04.07.2011)

Keď som v roku 2011 videl na ČT 2 záznam z posledného (behom 12. rokov bolo cca 4000 repríz) predstavenia kultového muzikálu Rent, bol to pre mňa obrovský zážitok. V tom megapríbehu bolo všetko, bol v ňom život. Svoje urobilo aj to, že šlo o záznam z derniéry, takže o to silnejší bol napr. neuveriteľný záver "525 tisíc minút". Potom život išiel ďalej, roky utekali a ja som so šokom zistil, že tú pecku v roku 2005 nakrútil Chris Columbus (Sám doma) ako normálny hraný celovečerák. Okamžite sa mi začali triasť ruky, zohnal som si ho... a bol som rozčarovaný. Miestami dokonca znechutený. Napriek rovnakým postavám, scénám a pesničkám to nemalo nič z toho skvelého záznamu, ktorý som v roku 2011 videl. Miestami bolo vôbec problém dopozerať to. Príšerne ma to iritovalo. Neviem prečo. Dal by som 20%, ale pridávam symbolických 20 navyše za výnimočnú predlohu. (07.09.2017)

Nejdříve jsem viděl záznam derniéry divadelního představení přímo z Broadwaye. Bylo to, jako blesk z čistého nebe. Příběh mě úplně pohltil, jednotlivé skladby uchvátily, herecké provedení mě ohromilo. Zkrátka - zamiloval jsem si Bohémy na první pohled a poslech a to jsem jinak k muzikálům téměř netečný. Filmová verze, pod taktovkou Chrise Columbuse, se ke mně dostala až jako druhá. A bohužel pro ni, emoční dopad na mně už nebyl tak intenzivní. A to hned z několika důvodů. Za prvé - obrovské odevzdání se rolím a nefalšované emoce na scéně, kdy herci nehrají ale spoluprožívají každé napsané slovo, což bylo ještě podpořené tím, že šlo o derniéru - se ve filmu samozřejmě vytrácí. Za druhé - spousta písní ve filmové verzi chybí a lehce odlišné je i aranžmá většiny kousků. Za třetí - spousta věcí a zákonitostí, která funguje na divadle a přijímáme je jako úzus a divadelní zkratku, ve filmu fungovat přestává a občas se stane, že příběh působí spíš jako sled klipů, který se sice nakonec spojí do příběhu, ale ten už nevyznívá tak opravdově. A co je nejdůležitější, u filmu mi scházel ten intenzivní prožitek - teď a tady ...no day, but today... Katarze se dostavila u obou verzí, slzy jen u té divadelní. Takže bohužel pro Columbuse, ale se vší úctou k němu už za to, že se do téhle látky pustil, jeho filmová verze je jen za čtyři hvězdy a to ještě s odřenýma ušima. Přes to přese všechno: Viva La Bohéme! (02.03.2011)

Dávám plné hodnocení, protože jsem byla natolik nadšená přenosem tohoto muzikálu, nebo spíš opery, z Broadwaye a natolik ve mě ještě rezonuje, že mě nadchlo i toto zfilmování. Snad mi tady chyběly potlesky po jednotlivých písních, které vyjadřovaly moje pocity. Někteří herci se mi líbili lépe v divadelní verzi, třeba Mimi tam byla více andělsky hříšná než Rosario Dawson a taky pěvecké výkony naživo měly větší sílu. Jinak si ale myslím, že se toto zpracování povedlo. Divadelnost je tady přiznaná a exteriérů moc není. Ale třeba čísla v metru nebo v kostele jsou zrežírované dobře. A Roger na skále v západu slunce mi silně připoměl Johna Bon Joviho. (04.01.2011)