Ako sa krotia krokodíly

Popravdě řečeno, čekal jsem mnohem větší propadák. Sice to, co jsem viděl nebyl žádný zázrak, ale scházelo málo k tomu, abych mohl říci, že jde o slušný počin. Kdyby se zachovala pouze dějová linie s dětmi na táboře v Tatrách, tudíž by se jednalo o jiný film, neodkazující se na "Jak vytrhnou velrybě stoličku" a "Jak dostat tatínka do polepšovny" a nemuselo by to být špatné. Takhle se děti vrátí půl hodiny před koncem a to co nás čeká je marnost nad marnost. Pokud mě někdo z herců vyloženě sral, pak to byla Bára Štěpánová, Pepa Vojtek a Dan Nekonečný - naprosto jsem nechápal jejich přítomnost. Jirka Mádl v sobě má určitý herecký potenciál, ale ve filmu je zcela nevyužit a jeho postava je zde dějově zcela zbytečná. Ingrid Timková není zdaleka Jana Preissová, ale budiž. Miroslav Etzler není zdaleka František Němec, ale byl docela příjemný. Potěšili herci v dětských rolích (pořád silná stránka Marie Poledňákové) a Jitka Schneiderová, která je alespoň moc pěkná holka. Když to vezmu sem a tam, nečekal jsem zázraky a ani žádný zázrak jsem nedostal. Nedostal jsem ovšem ani úplnou hovadinu, jako třeba v případě "Účastníků zájezdu". Jak jsem již řekl, kdyby se film točil pouze a jen okolo dětského tábora (jezdím taky jako vedoucí na letní tábory, takže pro toto prostředí mám asi slabost), uvažoval bych s trochou dobré vůle a zavřenýma očima i o slabších čtyřech hvězdičkách. Takto to ty hloupé a prázdné scény s naprosto nadbytečnými a stupidními postavami degradovali na 40%. (22.03.2008)

Je mi ľúto, ale tých pár mnou obľúbených českých hercov (nie, Jirka Mádl k nim naozaj nepatrí) tento film nedokázalo vytiahnuť ani na priemer. Nechápem obsadenie dvojice Pepa Vojtek a Dan Nekonečný, podľa mňa násilne osadených len kvôli sledovanosti. Tiež som sa nemohol ubrániť pocitu, že pani Poledňáková až moc často odkazuje na svoj najúspešnejší film S tebou mne baví svět. (pochodujúce a spievajúce deti v Tatrách atď.) Ako rodinná komédia je to pre väčšinu rodiny bohužiaľ neprijatelné. (16.09.2008)

Jedna hvězdička...a tou je malý Koudelka. Díky němu nezatratím tento pasquil do propadliště dějin. Nechápu obsazení takového množství, řekl bych až zbytečných postav herců a zpěváků. To co mnohdy utáhnou jeden či dva schopní aktéři, tady jich nestačí ani deset. Když přičtu absolutně stupidní děj, nepochopitelné jednání lidí a trapné situace za každým rohem, nemůžu soudit jinak. :-( Zajímavosti: Snad jen Koudelkovy oči :-) 10% (01.01.2009)

Aj, snad bych si raději i nechal tu stoličku vytrhnout a do polepšovny se zavřít, než takhle trpět. Co chvíli probleskovala filmem skutečnost, že je to opravdu od té Poledňákové, bohužel však vždy nějakým obludným způsobem zkarikovaná. O to byl ten zážitek bolestnější. Vcelku přirozeným postavám jejích předchozích filmů se dostalo obludného vylepšení o "komické" vlastnosti. Obludně se natřásající Kozy Štěpánové, obludné recepty na štěstí učitelky Kájy a spousta dalších obludností se lepila na jinak jakž takž přijatelnou kostru manželské krize. K tomu nesympatičtí dětší herci (o dospělých snad ani nebudu mluvit) a různá aktuální (ale nevhodná a nevhodně zpracovaná) témata, např. pohádka "o zlé nadnárodní korporaci". Jako obludný vrchol obludně otravná píseň o nějaké obludě. Obludně silná *. (15.12.2008)

Asi bych se měla v rámci spravedlnosti a lásky k Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny zamyslet nad tím, jestli na Krokodýlech není přece jen něco dobrého. Ale upřímně řečeno nemám náladu hledat v kupě hnoje minivalounek zlata, který tam navíc vůbec nemusí být. Marii Poledňákové se podařilo vstoupit do jedné řeky dvakrát díky zmíněným dvěma filmům, takže je zřejmě nakonec logické, že třetí pokus skončil utonutím. Etzlerovi a Timkové se zoufale nedostává chemie, která tak skvěle fungovala mezi Němcem a Preissovou, hudba je vlezlá jako jehovisté u dveří a příšerná, že se to vzpírá jakémukoli popisu (ten, kdo zavraždí Dana Nekonečného, pokud možno pomalu a brutálně, u mě má panáka), a dětští herci mi vnukávali myšlenku, že Herodes byl vlastně docela sympaťák. Kdyby aspoň byli potichu, ale většinu času byl ten film tak hystericky uřvaný, že jsem byla nucena utlumit si smysly rumunskou kořalkou, českým pivem a hlasitou konverzací se spolutrpícími, protože jinak se tomu v autobuse na cestě z dovolené prostě uniknout nedalo. Kocovina sice byla slušná, ale zdaleka ne taková, jako kdybych se na to donutila soustředit až do konce. (27.08.2007)