V moci diabla

Co tomuhle filmu chybí? Myslím si, že je zejména špatně postavený, a to z gruntu. Místo aby se napětí postupně stupňovalo, hrorové scény skončí dlouho před koncem, aby se zvávěr pak mohl nést v duchu suchých filmů ze soudního prostředí. Stačilo by to možná přestříhat. Poznámku "Based on tru story" nebaštím ani náhodou. A když si ji odmyslím, tak zjistím, že je to jen berlička držící film v lehkém nadprůměru. Laura Linney je slušná herečka, stejně jako Tom Wilkinnson a zasloužili si větší film. Ale budou si muset ještě počkat. (14.11.2006)

A teď je to o každém z nás, o našem subjektivním přístupu. Já se nechci zase uchýlit k nějaký myšlence, abych dal svým dojmům "oficiální" formát, ale tady mi celou dobu v hlavě kolovalo tohle: "Vytvoř si démony, abys potřeboval někoho, kdo tě před nimi uchrání. Protože podlehnout vlastní slabosti je vcelku snadné". Ať už je můj náhled na křesťatsví sebekritičtější, a i když bych se obešel bez některých těch zbytečně ikonických paskvilů, vynucovaček atmosféry (ten příběh by přesto fungoval) a ať už je v tom sebevětší porce údajné reality, pro mě osobně tohle všechno funguje. Kdyby měl kupříkladu Exorcist: The Beginning byť jen náznak obdobně funkční atmosféry, nebyl by býval shitem, kterým nakonec pro mě byl. Je až obdivuhodné, s jakou sugescí a jak autenticky se Jennifer Carpenter své role zhostila a je až s podivem, kterak formát (a)typického soudního dramatu umně natáhl jednotlivé stránky děje a umožnil jim fungovat naplno. Nehodlám hodnotit Scotta Derricksona za to, co šulil před a došulil po The Exorcism of Emily Rose, ale tady dokázal odvyprávět příběh s takovou intenzitou, jaká by odpovídala jeho vlastnímu osobnímu prožitku. Vyjma toho hrají do karet perfektní lokace, dotažený zvuk a variabilní kamera (od dost oldschoolových záběrů až po takřka fotografickou kompozici v mlze). Kašlu na zbytečný fráze, když mě cokoliv donutí alespoň nějak děj spoluprožít a vlastně se na něm podílet. Třebaže jsou tam některý věci zbytečný a jiný zas zbytečně přetažený, vidím v tomhle filmu vkusného následovníka klasické posedlostní éry sedmdesátých let - nekýčovitý démon pro 21. století. [final rate: 80%] (02.02.2011)

Trochu nečekané,a le s odstupem už hodně silné čtyři hvězdy za mrazivé hororové výjevy, při nichž tuhnou fornetti v hubě, hravě zmixované s předvídatelnou, ale ideově nebývale podnětnou soudní linií, v níž nemají místo dogmata, ale otevřená mysl... Herci bezchybní a pro mě neznámý režisér svírající otěže filmu tak sebejistě, že jsem musel kasovní úspěch Emily opravdu začít přát. Její vymítání totiž stojí za trochu strachu ve vašem oblíbeném kině. (26.10.2005)

Zdlouhavý souboj vědy a víry v soudní síni. Film je dost dlouhý, ke konci už jsem i kontroloval hodinky, dění u soudu dost nudí, protože je velice předvídatelné (lze přesně odhadnout vývoj případu i rozsudek), o něco příjemnější byly flashbacky zaměřené na ještě živou Emily. Všeho všudy jsou ve snímku tři trochu strašidelné scény, což je na téměř dvouhodinový horor opravdu málo. A je to vážně škoda, neboť zrovna tyto části byly nejvydařenější a nejsilnější. Formálně se nedá snímku mnoho vytknout, herci do svých rolí pasují dokonale, postavy nevyvádějí žádné nesmysly, režie dostatečná. 70% Horror movie of the year (19.01.2008)

V rámci žánru dost netypický, dá se říct i originální, horor díky kombinaci klasického námětu posedlosti ďáblem se soudním dramatem, kdy autor scénáře a režisér provokativně v rámci soudního přelíčení pracují s variantou existence iracionálního nadpřirozeného zla v našem materiálním světě. Flashbacky, střih a hudba pomáhají vytvořit skutečně tísnivou atmosféru a výborné herecké obsazení pomohlo vytvořit nadstandarní žánrový snímek. Přiznám se, že s tou iracionální rovinou zasazenou do našeho moderního světa, kdy se film netváří jako stylizovaná hororová pohádka, ale jako příběh ze skutečnosti, jsem měl jako dítě osvícenectví a modernity trošku problém. Celkový dojem: 75 %. (18.04.2009)