V ako vendeta

Parádní film...v myšlence mi trošičku připomněl Battle Royale 2 - a tak jsem čekal, že se tu zase vyrojí banda papalášů, kteří si budou stěžovat na to, že je to vlastně "jen propagace terorismu" ... well, fuck that shitheads! Hugo Weaving v roli V je opravdu excelentní ... myslím, že kdyby V hrál James Purefoy (jak to bylo původně v plánu), tak by ta postava nebyla tak výrazná, ale to už nezjistím. Taky nemůžu opomenout "balet v metru" ... prostě perfektní! (23.04.2006)

Velmi dobrý film, který (zjednodušeně řečeno) pojednává o tom, že aby nastala nějaká společenská změna k lepšímu, musí udělat svou vlastní myšlenkovo-skutkovou revoluci především každý sám v sobě. Což je relativně známá věc, kterou ovšem v současné zpohodlnělé západní civilizaci není od věci připomenout. "Žer, nebo budeš sežrán." (07.03.2015)

Jednou mě na gymplu přinutili udělat referát o Anglii v 17. století a díky tomu jsem si mohl užít tuhle parafrázi a zároveň odkaz na skutečnou historickou událost známou jako "Spiknutí střelného prachu" možná o něco více, než bych si ji užil bez onoho studia referátu předcházejícímu. I když...ona historická událost je zde trochu idealizovaná. (24.06.2007)

Žádný jiný komiks ve mě v posledních letech nepodnítil tolik myšlenek a takovou touhu diskutovat. I přes tento fakt a perfektní herecké výkony se však očekávaný feeling nekoná. Neuvěřitelně mizerná expozice nedá ani omylem pocítit totalitní Londýn a tak do oholení hlavy se atmosféra rovná téměř nule. Od té chvíle, kdy Portman projde svou „očistou“, dostává film grády a konečně je cítit beznaděj, odhodlání i bezmoc. Ale čekat na to tak dlouho u filmu, který na tom defakto staví, to se prostě neodpouští (30.04.2006)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)