Posledné dni Sophie Schollovej

Výborně natočené i zahrané. Především drobné známky soucítění ze strany vyslýchajícího gestapáka či snad snaha zmírnit Sophiin trest, její zdánlivá vyrovnanost a klid ve chvílích, kdy se v jejím nitru odehrává drama, lyrická místa s průhledy na modrou oblohu či rozhovory s druhou uvězněnou ve vězeňské cele účinně zpomalující strojově přesný tep neosobní mašinerie, jež s neúprosnou samozřejmostí požírá všechny podezřelé. To jsou rozhodně silná místa tohoto filmu. Na druhou stranu se nemohu ubránit dojmu určitého schematismu, který jde pravděpodobně na vrub režisérově snaze po dramatickém, hybném podání. Dialogy se v něm často mění ve slovní ping-pong, což je nepochybně chyba a to i přesto, že pečlivě připravené a promyšlené odpovědi jsou ve chvíli výslechu na gestapu jistě možné a pochopitelné. Herecký výkon Julie Jentsch je přesto opravdu mimořádný, velmi civilní a opravdový. Také herecký výkon Geralda Alexandera Helda v roli vyšetřovatele účinně používajícího široký rejstřík "vyšetřovacích metod" od tichého přesvědčování až po emotivní výbuchy hněvu je mimořádný. Samotný soud je skutečně neuvěřitelnou přehlídkou mrazivě podané demagogie. Poslední část filmu je při vší tragice opět ztišená a zároveň velmi intenzivní. Samotný závěr se zvukem "mimo obraz" je sice nápaditý, ale asi by bylo lepší, kdyby to celé vyznělo do ticha. Popisný zvuk dalších dvou exekucí a výkřiky jsou v danou chvíli dosti rušivé. Pozoruhodná je neokázalá minimalističnost. Režisér doslova osekal všechny nadbytečné momenty a soustředil se na intenzivně a bezprostředně líčený děj. Není to film bez kazu, ale nesmírně silný. Proto těch pět hvězdiček. Pochopitelně je při sledování tohoto filmu téměř povinností vidět jej v němčině, neboť český dabing (jak je ostatně dosti obvyklé) vyznění filmu velmi výrazně oslabuje. Zvláště dojem ze soudního přelíčení je v češtině doslova poloviční, ale zkrátka přijdou i mnohá jiná místa filmu. Zajímavé komentáře: Matty, Faye, Gemini, pshimi, liborek_, Sofia (21.06.2008)

Sophie Schollová a její bratr obsadili v soutěži o největšího Němce čtvrtou příčku. Jen si to porovnejme s tím, kde se umístili členové odbojové skupiny Tři králové a mnozí další, kteří se podíleli na protinacistickém odboji. Tolik si Němci sourozenců Schollových váží. A jsem toho názoru, že tento film je důstojnou poctou nejen Sophii Schollové, ale celé oragnizaci Bílá růže. Věrně tu jsou popsány poslední dny Sophiina života, výslechy na gestapu a konečně soud, kdy má člověk chuť toho parchanta Freislera uškrtit. Snad nikdy jsem tolik nelitoval, že tahle zrůda se nedočkala spravedlivého soudu a oprátky. Kdy se začneme s minulostí vypořádávat na filmovém plátně i my? 85% (22.07.2012)

Velmi dobrý film, navíc skvěle zahraný. Příběh o odvaze a síle, před níž se skláněli i nacističtí dozorci a vyšetřovatelé. Julia Jentsch byla nesmírně přirozená, věřila jsem jí nejen každý záchvěv, křehkost, ale i nezdolnost a přesvědčení, se kterými její hrdinka bojovala za své ideje. Stejně tak charaktery ostatních hrdinů. Nelze než ohodnotit maximem. (23.07.2012)

Jak napínavé může být roznášení letáků. Jak zajímavý může být nekonečný výslech. Jak okouzlující může být mladický idealismus. A jak udivující je hrdinská vyrovnanost. To nabízí filmová rekonstrukce osudů členů protinacistické organizace Bílá růže. Na předstíranou apolitičnost v úvodu je druhá polovina při výsleších trochu víc politická. I když film může působit televizně, tak smysl pro detail (pohled do zrcadla, Sophie mnoucí si ruce, či na zlomek vteřiny svírající přívěšek) rozhodně snímek zumělečťuje. Chce se věřit, že Sophie měla opravdu šanci ještě si zapálit příležitostně. (21.04.2009)

Hned na začátku mě překvapila svižná režie vídaná spíše u současných thrillerů než u historických dramat podle skutečných událostí. Vyloženě akční hudba podbarvující odvážný odbojářský čin – ve vážně míněném filmu z druhé světové války? Jestli to funguje, proč ne. Snímek je díky tomu více přístupný mladšímu publiku, ačkoliv pochybuji že by mu bylo určeno primárně. Po slibném úvodu se film mění v nekončící dialog, který naštěstí začne vážně nudit teprve těsně před opět vyhroceným finále. Problémem je, že vybrané téma – jakkoliv humánní myšlenku nesoucí – není dostatečně silné pro udržení pozornosti i během nikam nevedoucích proslovů – jak se to dařilo Konferenci ve Wannsee. Poslední dny mě jednoduše nedokázaly vtáhnout, jejich budování atmosféry výhradně za použití „osudové“ hudby bych se nebál označit za laciné, přesto mě film bavil a dokázal podnítit můj zájem o dané téma. Takže cíl splněn, hurá, jdem domů? Ale kdepak, tady bylo rozhodně zaděláno na víc, čtyři hvězdičky nakonec vybojovala hlavně Julia Jentschenová svým přesvědčivým výkonem. 75% Zajímavé komentáře: Faye, liborek_ (23.02.2007)