Volání vlků

Další důkaz toho, že přírodní a zvířecí zákony by měly být postaveny mnohem výše než ty lidské. 100 minut naprosté nostalgie v podobě krásných záběrů na dosud nedotknutelnou část naší planety a zároveň příběh nesoucí důležité a oslovující přírodní poselství, o kterém by měl každý člověk vědět a respektovat ho. Velká škoda, že snímek stojí tak moc v pozadí. (03.12.2011)

Zřejmě jediný film z dílny Walta Disneye, který není pro ty nejmenší. Vzhledem ke své ponuré atmosféře a celkové dějové konstrukci je mizivá šance, že by naplnil očekávání dítěte. Tohle výjimečně vyprávění má v sobě hloubku, nějaký cíl, výraznou psychologii a také hrdinu poznávajíc nejen sebe samotného, ale hlavně duše majestátních vlků, jejichž fantasticky nasnímané pohledy a pohyby jsou nejednou třešničkou na dortu. Originálně zpracovaný scénář nemá v takovém tématu obdoby. Téměř každá věta má šarm a většina z nich nutí diváka se zamyslet. Před takovýmito filmy smekám a vzdávám jim hold. Zajímavá podívaná o nelítostné přírodě, která dává poutavým způsobem najevo, že ne všichni predátoři mají v sobě jen dravost a zlou krev. Mají hrdost, city a dobrosrdečnost, což bohužel některým narušeným jedincům z rodu Homo sapiens chybí. 80% (02.09.2012)

Neviem, či je Charles Martin Smith taký nasprostastý od prírody alebo to iba hrá. Ako to iba hrá, tak to je jediné, čo dokáže skvele. Videl som ho v Americkom graffiti a odvtedy sa nepohol dopredu ani o piaď. Pokúšal som sa vnímať príbeh, ale kvôli jeho nepochopiteľnému správaniu som si musel pomáhať rýchloposunom. A ak by som chcel film o vlkoch, tak kvalitných prírodopisných snímok je množstvo. Netuším pre akú cieľovú skupinu je táto údajná dráma určená, viem len, že ja do takej skupiny určite nepatrím. Dráma, ktorú by som ocenil by bola vtedy, ak by toho hlupáka hneď na druhý deň vlci spotrebovali v rámci spestrenia svojho jedálnička. (06.09.2018)

Moc hezká věcička, krásně se na to koukalo, to souznění s přírodou je nádherné.. Příběh mladého muže, který se odvážil vydat do divočiny, je v podstatě dech beroucí, zcela upřímně mě by tam nikdo nedostal a zpočátku jsem uvažovala i nad tím, je-li hlavní postava duševně v pořádku.. Nakonec se z toho vyklubal kouzelný polodokument o životě vlků se zamyšlením nad lidským ničivým faktorem.. (10.02.2023)

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)