Vyhnaní z pekiel

Pokračování House of 1000 Corpses je v úplně jiném duchu než Zombieho debut. Předně: Není to horror (což první film určitě byl). Od začátku sledujeme zabijáckou rodinku na útěku před zákonem, jenž představuje pološílený šerif, posedlý touhou pomstít bratrovu smrt. Ale Devil's Rejects není ani road movie, jak by se dalo usuzovat. Více než Easy Rider evokuje nejbrutálnější momenty z Tarantinových filmů, a žánrově se nejvíc blíží jakémusi druhu úchylného westernu. Bezstarostná jízda je připomenuta jen záběry u závěrečných titulků a podobnou hudbou. (Při výběru dobových songů prokázal mimochodem Rob Zombie velmi vytříbený vkus.) Zpomalená sekvence v závěru evokuje osudové okamžiky snímků jako Bonnie & Clyde, Butch Cassidy & Sundance Kid, Thelma & Louise nebo Mladé pušky. Ovšem Vyvrženci pekla jsou daleko úchylnější než všichni rebelští antihrdinové z těchto filmů. Snad jen párek hajzlíků z Natural Born Killers se jim může rovnat. Ale Vyvrženci jsou přece jen trochu jiná (comicsovější?) sorta. Zástupce zákona, toužící po jejich hlavách, je zase daleko šílenější než šerifové ze všech zmíněných klasik dohromady. Svou umanutostí nejvíc připomíná čmuchala z Bonnie & Clyde (a stejně jako on také vyslýchal jednu ze zajatých členek bandy) ... Pomineme-li morální profil "hrdinů", k nimž lze i tak cítit jisté sympatie, bereme-li je s nadhledem (jediný správný postup), pak největší slabinou filmu je jeho nedotaženost. Jednotlivosti, které na první (letmý) pohled vypadají úžasně, při bližším kritickém zkoumání celku neobstojí. Nemůžu se ubránit dojmu, že Zombie nedostal ze svého námětu na plátno vše co mohl, lépe řečeno tak jak mohl. Vzrušující scény jsou směřovány poněkud do ztracena, a téměř žádná z nich není uspokojivě vygradována. Pocity kloužou po povrchu - jen máloco se dokáže zažrat pod kůži nebo trefit takzvaně do černého. I vtipnost je zde diskutabilní (samozřejmě až na moment, kdy šerif a jeho zástupce zjistí, že Kapitán Spaulding je postava z filmu bratří Marxů: "Přiveď sem toho kritika. Musíme z něj dostat všechno co ví o bratrech Marxech, a hlavně o postavách, které hrál Groucho!"). V mých očích Rob Zombie nesplnil příslib daný Domem tisíce mrtvol. Přesto nad ním nelámu hůl. I z Devil's Rejects lze totiž poznat, že je to nadějný tvůrce. Počkám si na jeho třetí film. Ten rozhodne. (12.09.2006)

Je to priemerný hororový thriller. Má celkom dobrý príbeh o trojici veľmi brutálnych masových vrahov, ktorí sú po zistení ich totožnosti na úteku pred políciou, pričom aj teraz za sebou zanechávajú mŕtvoly, ale na stope im je aj nekompromisný policajt, ktorému zabili brata. Spracovanie je ale také zvláštne, síce nemôžem povedať, že by som sa nudil, ale je tu viacero zbytočných scén a mám pocit, že sa tu dejovo toho moc neodohrá, mohlo to byť trochu rozmanitejšie. A navyše hlavnými hrdinami sú tu masoví vrahovia a film je podaný tak, aby im divák fandil, čo je zaujímavé a pomerne nezvyčajné, ale mne to až tak moc nesadlo, pretože nemám rád, keď nemám komu fandiť, keďže tu nie je žiadna úplne kladná postava. Čo sa týka samotných násilných scén, tak tu nie som moc spokojný. Celý film síce pôsobí špinavým dojmom a vyvoláva pocit všadeprítomného násilia, ale skutočných krvavých scén je tu málo a aj napriek používaniu rôznych rezných nástrojov nepôsobia moc drsne a viac zaujme iba zrážka s kamiónom. Herecké obsadenie nie je zlé, zaujímavé ústredné trio, hlavne Sheri Moon Zombie, William Forsythe ako policajt alebo aj Danny Trejo v menšej úlohe zabijaka. Réžia je celkom dobrá, film má zaujímavú atmosféru sedemdesiatych rokov, občas poteší aj zaujímavá kamera a ani technická stránka nesklame. Vyvrženci pekla nie je zlý film, ale ani mi až tak moc nesadol. No raz sa pozrieť oplatí. 55% (11.04.2007)

Uz House of 1000 corpses se mi hodně líbil a říkal jsem si, že se na další Robův film těšim, ale takovou jízdu (doslova) jsem fakt nečekal. Hlavní postavy jsou neskuteční sympaťáci, navíc masoví vrazi, hláškují a zabíjejí na potkání, takže jim nelze nefandit. Víc takových režisérů jako je Rob - dva filmy, dvě pecky. (10.06.2006)

Jednoznačně o řád horší než Dům tisíce mrtvol a na 4 to vytahuje jen závěrečný videoklip (který sám je jen přílepek, jenž NAPROSTO nedává smysl a neladí s ničím ve filmu, ale zásluhou hudby je efektní jak sviň a asi nejlíp ukazuje, jak měla nezvoraná verze Vyvrženců pekla vypadat). Nemůžu se zbavit dojmu, že se Zombie snažil o jakousi buranskou Thelmu a Louisu a původní nemotivované fascinující síly zla ukázat jako obyčejné lidi s pevnými rodinnými vazbami, kterým lze porozumět, o postavách se ale nedozvíme nic nového, co by nám je postavilo do nového světla, a tak ani při pohledu na jejich emotivní utrpení se nelze ubránit vtírající se myšlence, že se stále díváme na amorální hajzly, které neomlouvá vůbec nic. Jejich sympatičnost byla založena na tom, že dokáží bez omluv a výčitek svědomí využívat slabé a oběti jako materiál pro vlastní potěšení; to Zombie škrtá, neb zde se rodinku snaží omlouvat, aniž by její původní poživačnou zvrácenost nahradil něčím funkčním. Ve výsledku nám pak prezentuje skupinku sígrů, kteří "can give it, but can't take it". Další rozpor tkví v tom, že původní schéma zlé rodiny z Texaského masakru motorovou pilou je v souladu s dobovou náladou nekompromisní kritikou klasického rodinného modelu. V DTM Zombie tohle filmové klišé přebírá jako obyčejnou cool proprietu, ale ač nechutnost rodinky Fireflyových geekovsky zjemňuje, v zásadě nejde proti duchu antirodinného schématu. Nicméně tím, že se ve VP snaží přímočarý styl DTM obohatit OBHAJOBOU rodinného modelu v jeho zvrácené podobě, vytváří Zombie něco, co kvůli své fundamentální vnitřní rozporuplnosti naprosto nelze přijmout. Se znalostí Halloweenu usuzuji, že Zombieho komplexnost a dvojakost negativních postav baví, tvrdím ale, že se při jejich zpracovávání nedokáže zbavit povrchní kulervoucnosti a líbivého pozlátka a měl by se věnovat tomu, co umí opravdu perfektně: efektním šokujícím úchylárnám. (28.05.2011)

Zdá sa, že pomaly začínam prichádzať na chuť režisérskemu štýlu Roba Zombie, ktorého som doteraz registroval predovšetkým ako hudobníka. Na dráhu režiséra sa dal len nedávno. Videl som zatiaľ všetky jeho diela. Najviac som spokojný práve s "The Devil´s Rejects". Príbeh o trojici bezcitných vrahov, čo sú na úteku pred zákonom je volným pokračovaním jeho prvého filmu "Dom tisícich mŕtvol". Žánrovo je to však dosť odlišný snímok, aj keď tiež obsahuje nemalú dávku brutality a násilia. "Vyvrženci pekla" sú krvavou road movie s retro horrorovým feelingom. Záverečná video klipová scéna je výborným zakončením tohto vražedného filmového besnenia. **** (31.03.2009)