Otvorené oči

Přinejmenším zajímavé už pro skvělý výkon Jeffa Danielse, vizuální pojetí a netradičně vystavěný příběh. Škoda jen, že konec není vstřícnější vůči divákovi, co se vysvětlení týče (na druhou stranu budou spokojeni ti, kterým vadilo u Vanilkového nebe, že na konci bylo vše vyřešeno do puntíku a tak nezbyl prostor pro vlastní domněnky)... (30.08.2002)

Ed sa v strede noci prebudí v posteli bez svojej manželky. Z obavy o jej život, ihneď z alarmuje políciu. Po pár dňoch sa vynára prvá stopa. Naštartované, opustené manželkine auto odparkované neďaleko vedľajšej cesty vytvára množstvo otázok. Kde sa podela Edova žena? Opustila ho v strede noci pre nespokojnosť v manželstve, alebo je v tom mimomanželský vzťah s učiteľom telocviku? Je naozaj všetko tak ako sa prvý pohľad zdá? 90% filmu sa nič nedeje a dokonca ani záver neponúka žiadne extra veľké napätie. O prekvapení z rozuzlenia zápletky tohto filmu taktiež nemôže byť ani reč. Zaradenie tohto filmu do žánru horor je slušným krčmovým „frkom“. Pokiaľ teda budeme tento snímok brať ako thriller, potom sa tiež nejedná o žiadny zázrak – 45%. (12.04.2013)

Škoda toho hollywoodsky teatrálního a hlavně odbytého závěru, protože jinak je to excelentně zpracované mystery (kde forma je nakonec důležitější než obsah) se zvláštní netečnou atmosférou, která se postupně a téměř nenápadně vyvíjí od začátku až do konce. Příběh bych ale ponechal otevřenější, protože si o to vyloženě říkal, byť napětí před nějakým tím zvratem bylo veliké. Přes zajímavé obsazení si nejsem úplně jistý psychologickou relevancí portrétu hlavního hrdiny, "otevírající se oči" s prozřením neztrácejí nic ze své letargie. Zároveň to však dokazuje, jak kouzelně nejasný je tento film. Distribuční materiály jsou tím pádem trochu matoucí, no ale plakát je již vyloženě spoileroidní. 70% (23.08.2011)

Mohla to být mysteriózní pecka, ale zůstalo jen u otázek. Velká škoda, protože Jeff Daniels to odehrál fantasticky a dialogy byly pro mě velkým překvapením. První polovinu bych hodnotil maximálně, druhou polovinu, kdy to začalo být všechno moc podivné, za tu bych dal tak 1 hvězdičku. Zamrzel mě i konec ve stylu Lynche ala: nechtějte po mě vysvětlení, sám ho vlastně neznám. (13.10.2011)

Milé děti, pokud budete zobat nadměrně pilulky, může se vám stát, že vám z kapajícího kohoutku hrábne natolik, že si myslíte, že jste zavraždili svou ženu, kterou jste nikdy neměli, protože žijete život toho souseda přes ulici a protože nikdy nevycházíte z baráku, neb trpíte z venkovních prostor obsesí. A lidé chodí k vám, ale zobají také pilulky, takže jsou to vlastně vaše představy. Jen v tom nehledejte smysl stejně, jako jej nehledejte v závěrečném textu po posledním titulku, ten s naprosto nesmyslným prohlášením režiséra, že nikdy nešel 92 mil za hodinu, když ho vytáhli na věž... Mno, jestli to skutečně měla být studie paranoidního jednání, obsese, posedlosti a závislosti na prášcích, tak jsou sice ty hrátky s časem, halucinacemi, prostorem domu (ze kterého ani my diváci celý film nevyjdeme) sice hezké, ale začnou brzy nudit. Nic navíc pak film nenabízí, kromě pitomé pointy ve stylu mind fucku. Možná dokonce nejsme ani jako diváci uvnitř domu, ale uvnitř mozku blázna. Mno, můj šálek kávy to není, příjemný ten film taky ničím není a vidět ho už nechci. (05.11.2022)