Zajatí vesmírom

Předem děkuji za tip D.Moorovi. Příjemné připomenutí atmosféry sci-fi filmů šedesátých let. Pomalu plynoucí děj, dlouhé záběry, záhadné pazvuky vesmíru a prapodivné tóny industriální hudby budoucnosti. Bez těchto ingrediencí se žádný film té doby a tohoto žánru neobešel. Mělo to (a stále má) rozhodně své kouzlo. Díky těmto filmům si může dnes člověk uvědomit, co v začátcích letů do vesmíru lidé dokázali a hlavně s jakým vybavením. Jako bych už slyšela zvídavé dotazy dětí: "Páni, ti filmaři si ta zařízení představovali ale srandovně, taková neohrabaná, veliká". A překvapující odpověď: "Ale to si ti pánové nevymysleli, to se opravdu používalo". (12.08.2011)

Tři astronauti uvězněni v plechovce bez zážehu, tomu říkám pořádný malér. Gene Hackman mi byl víc než srozumitelný, neumím si představit tu prostorovou tíseň, naprostou bezmocnost, čiré zoufalství, které bravurně ztvárnil. Nicméně Gregory Peck je zde nepřehlédnutelný, jeho mužné charisma a nádherný hlas potáhl ty dvě hodiny bez problémů. Drobné výhrady zametám pod koberec, neb jsem spokojená. (07.09.2019)

Mně se to líbilo, musím vzít v potaz dobu vzniku filmu.To, že z tohoto tématu vykrystalizovala myšlenka na spojení Sojuz-Apollo, je dalším přínosem v realitě. Gregory Peck, ten nádherný, charizmatický chlap, ten filmový tahoun v NASA a spousta ostatních lidí v celém týmu, odvádějících poctivou, mravenčí práci na záchranu posádky Apolla, jenž zůstane trčet vysoko nad matičkou Zemí. A čas a kyslík, to jsou dvě důležité veličiny. Nečekejte akční scény ve volném vesmíru, tenhle nechtěný předchůdce Armageddonu je prostě nemá. Ale má napětí, emoce, tragédii, radost...prostě všechno:-) (27.04.2014)

Jsou to sice slabé 4*, ale celkem zasloužené. Vadí mi, že jsme na začátku hnedka vrženi do situace, bez toho, aniž bychom více poznali ty tři astronauty, protože ze začátku jenom o nich víme to, že to jsou astronauti, až později se o nich začne ukazovat něco víc. Tenhle fakt může způsobit, že to někomu bude působit utahaně a bude ho to nudit, ale i když mi to vadí, i tak mě to spíš bavilo než nudilo. Finále to má navíc dost napínavé a dokonce tu Sověti nejsou zlo, právě naopak (!), což je u amerického filmu z doby studené války dost překvapující. Technicky je to dost na úrovni, samozřejmě na rok 1969. Nakonec ty slabé 4* dám, jelikož ten konec je opravdu dost napínavý. Jenom mě překvapuje, že jsem na tenhle film narazil až teďka a neobjevil jsem ho někdy dřív. (14.07.2019)

Zajatí vesmírem (Marooned) by šel ve zkratce popsat jako starší verze Apolla 13 z roku 95. Podobnost je pochopitelně zarážející, na druhou stranu tématika vesmíru a problémů v něm je v podstatě téma, bez možnosti výrazně měnit příběh nebo postupy. John Sturges však není žádné béčko (kdo viděl třeba velký útěk ví své) a tak předvádí s filmem příjemné kousky i s problematickou délkou 134 minut, která byla i pro A13 trochu problematická. Pomáhají mu však velmi dobří herci, v čele s Gregory peckem, Richardem Crennou a Genem Hackmanem (sakra, ta jeho postava je protivná....). Potěšil i pohled do "zákulisí" a skutečných motivů v rozhodování prezidenta USA v podobných situacích. Mnohé také překvapí konec, který je však vzhledem k celému filmu trochu (nechci říct nesmyslný, ale spíše) kostrbatý (protože vytváří mnoho dalších otázek...). Přesto velmi příjemná a kvalitní vesmírná podívaná, která má pochopitelně pro dnešního diváka již "vtipné" vizuální efekty. PS:vzhledem k oscaru za vizuální efekty pro snímek 2001: Vesmírná oddysea je pochopitelné, že o rok později Marooned dostalo stejnou cenu za stejné efekty:) (05.11.2009)