Ja a ty a všetci ostatní

Velmi příjemné nezávislé drama, které pro mě bylo velmi milým pohlazením vedle záplavy vztahových mainstreamovek, které se topí pod nánosem časté nereálnosti scénáře a krásných hollywoodských herců. Miranda July velmi příjemně překvapila, ten film má vtip, půvab a šťávu a pro mě je takovým pěkným výstřižkem reality... (04.04.2006)

„Do prdele! Do prdele s tebou! Do prdele se mnou! Do prdele se starými lidmi! Do prdele s dětmi! Do prdele s mírem!“ Další příjemné setkání s neobyčejnými osudy obyčejných lidí. Promakané dialogy (procházka ulicí aplikovaná na vztah), dojemné scény (ryba na autě), humorné scény (malý kluk a jeho erotický chat, sousedova komunikace s dvojicí mladých holek či jejich zkouška, která z nich umí lépe kouřit). Podobné filmy mám hodně rád, cítím se jako by se to dělo kolem mě, jako bych to pozoroval přímo a v reálném čase. Ukazují, že není důležitý cíl života, nějaký konec cesty, kterého je třeba za každou cenu dosáhnout, ale že radost ze života, štěstí a chuť do něj, spočívá právě v té cestě, v milionech náhodných a nezapomenutelných okamžicích, tvořících jednotlivé kousky dlažby té cesty. (30.06.2009)

Navzdory tomu, že Miranda July klame tělem a snaží se být jiná, vyznívá její debut stejně banálně jako většina současných amerických nezávislých filmů – pozitivně pocitových (feel-good) vztahovek. Dokonce angažuje (dnes už) klišé multilineárního „vyprávění“, kdy některé z postav existují výhradně pro komický efekt. Její metoda spočívá ve vršení situačních nápadů (zapálená ruka, rybička na střeše auta, soutěž ve felaci) a „kouzel okamžiku“, které ale film dále fragmentizují. Hlavním přínosem filmu tak zůstávají průniky výtvarného a performačního umění – režisérka je výtvarnice –, bohužel mu chybí jednotící „vzkaz“, autorská vize. Film má slabiny debutu: hýří za ta léta nasbíranými nápady, ale jinak nemá co říct. (25.03.2006)

Začátek filmu mě okouzlil. Ale postupně mi připadalo, že těch podivností je až příliš. Všichni toužíme po lásce, po někom blízkém, všichni jsme asi aspoň v něčem trochu ujetí, ale na mě toho bylo prostě moc. Film chtěl šokovat, ale o to já nestojím. John Hawkes jako prodavač obuvi se mi ale líbil moc. Tomu jsem rozuměla a fandila. Chování dětských postav mi přišlo přes čáru. (07.12.2021)

Tohle byl vskutku zvláštní film. Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale jak film plynul, tak jsem pochopil, že ti "úchyláci" vlastně žádní úchyláci nejsou a že chtějí jen trochu pozornosti. Za vrchol filmu považuju scénu na lavičce (ke konci v parku) kdy jsem tak nějak pochopil, co je tímto myšleno. Nicméně tento film strašně rychle "vyprchá" (schválně jsem nehodnotil ihned po zhlédnutí, abych věděl, jestli budu ze snímku stejný pocit i ráno, kdy se probudím). A bohužel, neměl jsem ho. Možná na tom měl svůj podíl i český dabing (vysvětlí mi někdo, proč sakra ČT 2 začíná dabovat i tyto snímky?!) ale nemůžu dát plný počet. Nicméně film si zřejmě za nějakou dobu seženu v originále a uvidíme… (30.08.2010)