Vojna policajtov

Film byl, je a bude navěky skvělým. To každý viděl nebo teprve uvidí. Jen mi vysvětlete, proč nebylo možné zůstat u poetického a francouzsky elegantního názvu Nábřeží zlatníků? Jak vidno, Amíci zachovali alespoň okrsek, ale tuzemáci aby neměli zase něco extra... Takhle by se mohlo zdát, že jde o nějaký remake, zatímco na Nábřeží zlatníků vznikla výtečná pocta pravým a nefalšovaným kriminálkám. (23.01.2012)

Výborná francouzská kriminálka, která se zaměřuje především na policajty, jejich rivalitu, charaktery, mocichtivost, pomstychtivost a ironii osudu. Film je více dramatický, než-li akční, což ale v tomto případě není vůbec na škodu, no na plnej kotel jít nehodlám, protože v takto na oko kvalitní kriminálce nelze odpustit ani jen pár scénáristických a dějových laciností, většinou v podobě moc velkých náhod a nelogičností. Ale jinak fakt super. Na pana Oliviera Marchala se podívám trochu zblízka. 85% (11.07.2014)

Již od dob Prohnilých nám je prostřednictvím filmů do hlav vtloukáno, že policajti se v zásadě dělí na svině malé a svině velké. Ty malé klidně kryjí záda drobným zlodějíčkům, kteří je mohou dovést na stopu mnohem větších úlovků – chtějí hlavně být dobrými policajty. Ty velké se osobně zúčastňují různých ilegálních aktivit, typu kšeftování se zbraněmi či drogami – chtějí hlavně zaplatit hypotéku.Ve Válce policajtů dojde ke střetu dvou komisařů rozdílných povah, z nichž však ani jeden nezasluhuje přídomek čestný. Denis Klein neměl nikdy štěstí na větší grázly, řešení banálních případů jej unavuje, jako život sám, nyní se však naskytla příležitost obsadit pozici policejního šéfa, stačí se trošku víc snažit. Leo Vrinks má pohlednou manželku, roztomilou dcerku a svůj mizerný plat si zpestřuje různými, ne zrovna nejlegálnějšími, bokovkami, také on bude usilovat o místo policejního šéfa. Válka policajtů je údajně inspirovaná skutečnými událostmi, což je nepravděpodobné o to víc, jak poutavé drama se v ní odehrává, ale na samotné kvality to nemá žádný vliv. Otázka zní: Dokázal by něco podobného vymyslet někdo jiný než zkušený scénárista? Třeba osud? Právě osudovosti tématu je věnována speciální pozornost a závěr pouze potvrzuje známe rčení „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. Děj mě skutečně neustále překvapoval, na rozdíl od většiny současné hollywoodské produkce jsem zdaleka neměl jasno v tom, jakým směrem se bude dále ubírat. Ubírá se sice zákrutami osvědčenými, leč originálně poskládanými. I ta nejmenší epizodka má v hlavní dějové linii své místo, nic nepřebývá, vše do sebe dokonale zapadá jako precizně vybroušená mozaika. Navzdory názvu není Válka policajtů explozivní akcí, jediná pořádná akční scéna tvoří pouze středobod, od nějž se odvíjí většina vyprávění. Nejsilnější zbraní pak není ani tolik režie (s nepochybně inspirovaná Mannovým Nelítostným soubojem) jako právě zmíněný scénář a prostor, jenž nabízí oběma hereckým hvězdám. Ani Auteuil, ani Depardieu nezastiňují rozsahem své role toho druhého, přičemž v mém případě byly sympatie spravedlivě rozděleny mezi oba. Oba totiž mají opatrně vybalancované světlé a stinné stránky svých povah, rozhodně nesouhlasím s názorem, že Depardieu hraje zákeřného hajzla, zatímco Auteuil je hodným taťuldou. Marně přemýšlím, co Válce policajtů vytknout, napadají mne samé malichernosti (například bychom mohli být lépe obeznámeni s minulostí obou rivalů, ale nač natahovat tak příjemně střiženou délku?), není to žádné přelomové dílo, jenom hodně dobrý krimithriller a jako takový zasluhuje v rámci žánru hodnocení absolutní. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Kaka, ripo (04.12.2006)

"Válka policajtů" je především výtečné drama, až potom krimi. O postavě Dennise Kleina se nedá říct, že je to záporák k sežrání, spíš krysa, která zaslouží tři kulky do hlavy kdesi v zapadlé uličce Paříže. Jako divák jsem se absolutně ztotožnila s postavou Léa Vrinkse, takže mě trochu mrzí, že mu scénárista nedopřál zaslouženou krutou pomstu, ale jen zadostiučinění provedené jinou rukou. Každopádně tenhle film ze mě dostal ty nejsilnější emoce, jakých jsem schopna, a stojí za to ho vidět..několikrát... (12.07.2005)

Na začiatku som nevedel komu mám držať palce. Bolo hneď jasné, že Depardieu tu hrá bezcitného hajzla ktorý ide za povýšením i cez mŕtvoly blízkych, no ani Auteuil nepredstavoval úplne kladnú postavu. Dej si drží slušné tempo po celí čas a všetko smeruje k jasnému koncu. Napriek tomu až pred koncom ma tento film chytil, keď už karty boli rozdané. (24.01.2006)