Naboso

Til Schweiger pečlivě okoukal režijní styl při natáčení Klepání na nebeskou bránu, půjčil si pár obrazových filtrů od Jeana-Pierra Jeuneta, náhodně postahoval pár romantických songů a pustil se do natáčení vlastního kusu a překvapivě to je až na pár plytkých prvoplánových vtipů docela zábava. Na dvě zábavné večerní hodiny po náročném dni lze jen doporučit. (31.10.2010)

Tenhle německej film mě naprosto dostal. Byla to prostě nádhera, sice je příběh mírně neoriginální, ale to vůbec nevadí. Til Schweiger prostě zase záválel a to hned na dvou frontách, jako režísér celej film skvěle vyvážil, i když přece jenom mi přišlo, že malej kousek mu trošku haproval, ale nakonec to zvlád a hlavně zaválel jako herec, kdy byl fakt skvělej, ale na Johannu Wokalek, stejně neměl, ta v roli Leily byla famozní. Těch 5* prostě dát musim (29.06.2007)

Tento film jsem zhlédl ze dvou důvodů: 1) Pro mne stále populárnější Til Schwiger, 2) Po zhlédnutí filmu "Baader Meinhof Komplex" jsem hledal další film, ve kterém hraje Johanna Wokalek, protože si myslím, že jde o talentovanou herečku. Oba dva i v tomto filmu podali dobré výkony a především Johanna W. Film je o muži, který dostane tak silný životní impuls, díky němuž je odhodlán a schopen opustit svůj dosavadní životní styl, přestože jako smolař má dost vysoké ambice. Jeho sen o kvalitním zaměstnání s vysokým příjmem se pomalu rozplývá po setkání v psychiatrické léčebně s mladou dívkou, která byla až do své plnoletosti pod totální direktivou své matky. Tito dva lidé spolu zažívají menší "road movie", která je dokáže překvapivě sblížit. Je to film, který není nikterak náročný, ale citlivé lidi příjemně pohladí. PS: Musím také pochválit dobře zvolenou hudbu. (01.06.2010)

Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ (20.10.2008)

V kazdem pade neuspesny borec Nick se dostane do cvokarny jako uklizec, kde dilem nahody zachrani zivot jedne z pacientek Leile a od toho okamziku jsou jejich zivotni cesty propojeny. Nic moc romanticky pribeh od nasich zapadnich sousedu pod taktovkou sympataka (Til Schweiger), ktery stoji jak pred kamerou, tak i za ni. 60% (29.06.2007)