Diskusia
Je vidět, že padesátý léta napáchaly v duších občanů, zejména těch citlivějších, strašlivý škody. Pan Berg se z toho vypsal tímhle dílkem, kterýho se o třicet let později chopil čerstvej tým. Výsledek je jakejsi tvar, kterej nepřipravenýho diváka, nemilovníka opery a nemilovníka moderní vážný hudby (tj. mě, pro kterýho tahle hudba skončila v 19. století a pak naštěstí přišlo blues, jazz, folk a rock, jinak by bylo nutný spáchat sebevraždu) uvrhne do stavu permanentní fyzický bolesti z toho, co se na plátně a v reproduktorech děje. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Domnívám se totiž, že se mi díky tomu podařilo rozklíčovat příčinu toho, proč Kodad točí takový sračky. :D
V roce 1962 jsem si do zpěvníčku zapsal píseň "Mám malý stan" a s maminkou zpíval "O Cangaceiro", o hudbě Josefa Berga jsem samozřemě neněl ani tušení. Později jsem si koupil jeho desku "Eufrides před branami Tymén" a nápad i jeho provedení se mi líbilo podobně jako v tomto případě. A zde nejen hudba, která mohla být odle dnešního úzu leckde rozvinutější, jinde úspornější, ale také baletní choreografie i redukovaná výprava. Josef Berg by si zasloužil více pozornosti i v oblasti literatury, v níž byl plodnější než v hudební, především z pohledu reminiscence na brněnskou avantgardní scénu šedesátých let. Pražáci byli tehdy paf z Velvet Underground, ale o tom, že v Brně existuje větší underground neměli ani ponětí. Snad se to zlepší, pokusím se na tom zapracovat.