Cesta za vítězstvím

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Rasizmus jak vyšitý, ale naruby. Nezdá se mi, že by to měl být ten nejlepší způsob, jak by to černí měli vracet bílým. Takovéto filmy jsou hodně kontroverzní a jen přilejvají další olej do ohně rasizmu. Navíc z těchto filmů mám pocit, že v USA je víc než 80 % obyvatel barevných. Snímek, až na zajímavé momenty z některých utkání, nic moc. A pokud jde o samotný námět, no comment. (25.04.2012)

Hodně příjemný sportovní film s parádní retro atmosférou a výborným Joshem Lucasem v hlavní roli. Některé scény sice byly sice až moc klišoidní a někteří mladí herci mohli být lepší. Celkově jsem se ale nenudil ani na chvíli, basketballové zápasy mají grády a celá ta atmosféra a napětí 60. let se podařila vystihnou dost obstojně. 70% (08.09.2011)

Ďalšia športová dráma s priamym ťahom na bránku, v ktorej atmosféra spolu s emóciami ku koncu pekne vrcholia. Vytknúť sa dá hlavne nemastný-neslaný stred filmu, v ktorom sa dejová linka tiahne cez more zbytočných a natiahnutých pasáží. Inak veľká spokojnosť. Ľudia vtedy museli byť blázni, keď si mysleli, že obohrajú černocha v basketbale :). 75/100 (31.03.2015)

Basketbalové, historické, průkopnické, černošské, nadřazené, silné × silné kecy a proslovy. Zajímavé drama z palubovky, kdy se v basketbalových týmech vysokých škol poprvé objevovali jako hráči černoši, následované jejich zesměšňováním, vedoucí až k fyzickým napadením a vyhrožováním. To by nebyla samozřejmě Amerika, aby se neříkali silné řeči a srdceryvné projevy. Jinak fajn, pohoda, v realitě trenér asi borec, protože neuhnul ani když vyhrožovali jeho ženě. ..teda některý tríčky jsem uměla už v přípravce, ale což.. (12.07.2011)