Devět písní

Podivně kontrastní až šmírácký vhled do soukromí jednoho páru. Předehra na koncertě a pak dohra v posteli. Mezi tím pár banálních slov a pohled na Antarktidu - bohužel si mě tato II (interrupted intimacy) kolem prstíčku příliš neomotala, spíš mě stavěla do pozice někoho nepatřičně přítomného (asi správně), většího smyslu v ní příliš nenacházím. Jako originální, bezdějový pokus, to však své osobité kouzlo má. 60% (12.11.2009)

Musím říct, že mě film vcelku i mile překvapil, čekal jsem něco podstatně horšího. Určitě ne docela komplexní studii 1-ročního vztahu mladého páru (samozřejmě se zaměřením na jejich sexuální život; další složky snad nikdo nečeká). Písničky byly celkem fajn a některé se do filmu hodily i textem. A neměl bych nic moc ani proti té Antarktidě, kdyby se zmínila jen na začátku a na konci (při jedné pasáži odehrávající se v zasněžené krajině jsem totiž hypnotizoval obraz slovy: Střih, střih…tak už to do háje střihni!). Za mě to bude čistý průměr. (08.07.2014)

9 songs vznikl tak, že se jeden střihač ožral a zhulil, rozstříhal přírodovědný dokument, romantický film, koncertní záznam a pornofilm a takřka náhodně různé kusy sestříhal dohromady. Samozřejmě to není pravda, ale mohla by být. Zajímavé na tom všem je, že je to docela zajímavé. Je to trochu jako listovat něčím denníkem a napřeskáčku číst náhodně vybrané pasáže a přitom poslouchat muziku. Přesto v tom příběh je. Hlavní hrdinové prostě chodí na koncerty, fetujou a šukají. A pak jeden z nich odletí do Antarktidy, kde má na co vzpomínat. Hmmm... ale ta kozačková scéna... je příliš krátká. Je to fajn film, ale patrně jen na jedno podívání. Podruhé už nebude mít co říci. (08.02.2019)

V žádném případě nejde o porno (kdo 9 Songs takhle hodnotí, asi porna moc neviděl), na porno velice cudné, citlivé, decentní a proto prožité, zkrátka takhle nějak bych si představoval inteligentní erotiku. Do vkusu se mi trefila i hudba, kapely se mi líbily v podstatě všechny (a to jsem neznal ani jednu :-) ), záběry z Antarktidy byly taky hezké, ale tyhle tři základní složky mi nefungovaly jako celek a pokud se zrovna nesouložilo, nezpívalo nebo neletělo nad Antarktidou, neustále se mi vkrádala do hlavy myšlenka, zda se za civilností dialogů neschovává spíše bezradnost scénáristy. (18.05.2008)

"Zkoumat Antarktidu je skoro jako objevovat vesmír... Klaustrofobie a agorafobie současně. Jako když jsou dva lidé v posteli." - 9 Songs je velmi zajímavý experiment s formou, ve kterém Winterbottom boří klasickou dramatickou stavbu a místo věcí jako jsou příběh či děj je zde pouze následující schéma: mezi devíti koncerty různých stylů (i na nich) se schází mladá milenecká dvojice Američanky a Angličana, přičemž optika filmu je zaostřena hlavně na sex. Pokud se občas - mezi souložemi a koncerty - vyskytne nějaký rozhovor, je na něm (bohužel) znát záměrná improvizace, tj. sklouzává k banalitám (na které přece nemusíme chodit do kina :o). Ale co se zobrazení proměn a vývoje sexuálního vztahu týče, je film špičkový - zde se nálady nevyjadřují slovy, ale činy, a to velmi explicitně zobrazenými, skoro až na hranici hard porna. Jenže v tom je právě ten rozdíl mezi režisérem a protagonisty běžného porna a mezi Winterbottomem a jeho dvěma herci - ti jsou totiž talentovaní umělci, kteří si chtějí hrát a přitom třeba i něco hlubšího sdělit. - Pokud se vám Poslední tango v Paříži zdálo příliš umírněné, koukněte se na tohle! (07.05.2005)