Pozdní léto

Zdařilé psychologické drama o jedné rodině bez dětí, v rolích budoucích rodičů Věra Galatíková a Jiří Vala - oba moc dobří, v rolích prarodičů Dana Medřická a Ladislav Pešek - oba úžasní a skvělí, no a ten malý chlapec z dětského domova mě velice příjemně zaskočil, Michal Suchánek je tady jedním slovem odzbrojující.. Krásně napsaný hluboce lidský příběh o té nejzákladnější potřebě, tj. o rodině a zázemí.. (30.12.2020)

Prosta sentimentu musím smeknout před Medřickou a Peškem, přestože oba doteď nepatřili mezi mé top herce. Dokonce i dětská role Michala Suchánka je tady úžasně spontánní, uvěřitelná, rozmilá. Mnoho moudrých výroků padlo z úst prarodičů. Mezigenerační soužití, jak má být - tak akorát konfliktní, tak akorát otravné a zároveň nadčasově moudré. Pozdní léto nyní považuji za poklad české filmové tvorby. Psychologicky výživná a z hlediska manželského soužití a bilance sociálních priorit bezdětného páru velmi hodnotná studie. (14.04.2017)

Pozdní léto je názvem a zároveň synonymem. Jiří Hubač opět nahlédl do obyčejnosti lidské duše a vytáhl z ní skvělý dramatický příběh dvou stárnoucích partnerů, kteří svůj dosavadní život zasvětili naplněním svých snů. Teď, v pozdním létě jejich života, zjišťují, že neuspěli a hledají jeho nový smysl. Oním impulsem je malý chlapec z dětského domova, který má přinést novou radost a nové výzvy, spojené s výchovou dítěte. Jiří Vala v roli Karla svádí vnitřní boj se svou novou rolí náhradního otce. Různě mu radí lidé z jeho okolí, jak se s tím vším vyrovnat. Výtečně zde zahrál Vladimír Krška a neméně důležitá postava Karlova otce v podání Josefa Hlinomaze, která ukazuje, jak je Karel jen nástrojem pro plnění jeho snů. Cítil jsem ten tlak a tíseň některých momentů, kdy je někdo do něčeho tlačen proti své vůli a také zjištění, že každý z nás si ke všemu musí najít cestu sám. Pozdní léto si snad ani nezaslouží tak vysoké hodnocení, ale já rád malinko přidám. Už jen za Michala Suchánka, který byl jako prcek naprosto k sežrání. 90% (25.04.2017)

Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. (17.08.2008)

Hubačův vynikající scénář o ztrátách a nálezech, zklamáních, radostech i o krizi středního věku bohužel kazí výběr Jiřího Valy do jedné z hlavních rolí. To byl omyl, kterého si všimli i někteří kolegové. Večer příšerná televize s příšerným Valou, který si chtěl vzít chlapce z dětského domova. Zřejmě ale vůbec nic nepochopil ze scénáře a hrál postavu jednostrunně – zle. Pacienti kolem se ptali, kdo to je a proč je tak zlej. Skutečně, po takovém setkání s toužebně hledaným novým "otcem" by se k němu chlapec nikdy nemohl z dětského domova vrátit! Musel by naopak hned po prvních větách od Valy utéct a zůstat radši jako sirotek. (Miroslav Macháček: Zápisky z blázince, 1995) (07.11.2010)