Réžia:
Kryštof HanzlíkKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Marek ŠtifterHrajú:
Nikola Votočková, Marek Taclík, Hana Igonda Ševčíková, Martin Sitta, Ester Geislerová, Jiří Menzel, Jakub Saic, Jakub Špalek, Marek Ronec, Martin Sobotka (viac)Obsahy(1)
Kateřina slouží v hostinci u zlé macechy. Jednou v lese se setká s neznámým mladíkem. Je jím kníže Jan a je překvapen, když svojí ví lu z lesa spatří v hostinci. Vidí, jak hostinská s dívkou zachází a slíbí jí, že se pro ní vrátí. Macecha se poleká a nechá dívku sv svrhnout do strže. Kateřinu zachrání Janovi vojáci, ale macecha... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Díky povodňovým výpadkům kabelové televize a internetu jsem z nudy zapátrala v naší staré videotéce a byla jsem vcelku mile překvapena. Zimní víla sice není kdovíjakým pohádkovým skvostem, v záplavě laciných televizních papundeklových pohádek ale určitě vyčnívá. Odlišuje se už jen tím, že snad žádný záběr nebyl natočen ve studiu. Vše se odehrává na hradech nebo v zasněžené krajině. Z filmu je sice zřetelně cítit snaha příblížit se Vorlíčkovým Třím oříškům pro Popelku (ať už samotným příběhem nebo již zmiňovaným zasazením do zimního období), nikdy to ale nezapůsobí křečovitě. Jen občas mě štvala naprostá naivita hlavní hrdinky. Naopak zase oceňuji obsazení "dabérů" Martiny Sobotky a Jakuba Saice. ()
Příjemný, romantický příběh. Pravda zpracování občas bylo, jak pěst na oko (gumová pochva na meč.. WTF?!), ale jinak příjemné pokoukání (52 minut zcela dostačujících). A Menzel taky pobavil. První role, kde ho nevidím jako doktora. Marek Taclík je sympaťák a na Votočkouvou se pěkně dívalo. Takže proč ne? Pohádky jsou pro život třeba. ()
Tato pohádka spadá do kategorie „další z pokusů typu měl-jsem-ambice-ale-moc-se-to-nepovedlo“. Klasický pohádkový motiv měl být zjevně obléknut do kabátku „pokus o realističtější pohádkofilm rytířský,“ nohy výsledku ale podráží několik faktorů. Nepříliš přesvědčivý herecký výkon představitele hlavní mužské role. Notně unylý výkon představitelky hlavní ženské role – je pravda, že dobro a ubližovano obvykle tahá za kratší nitku hereckých možností než zlo, ale retardovaně by nutně vypadat nemuselo. Obé zmíněné už nemůže zachránit ani Hana Igonda Ševčíková, která naopak v roli ženské záporačky vysloveně exceluje. Zbývá hudba: někomu se patrně bude líbit, pro jiného ale už bude moc sladkobolná - v kombinaci s výše uvedeným už je totiž trochu na inzulín. ()
Hospoda na samotě mezi lesy, v ní zlá vdova - hospodská, její nevlastní dcera, kterou nenávidí a zavírá ve sklepě a mladý kníže, který se zamiluje...Taková obyčejná pohádka, která ale má všechno, co má mít a v necelé hodince nám nabízí víc, než většina výpravných slátanin z poslední doby s mnohonásobným rozpočtem. 60%. ()
Pohádka, jíž chybí kouzla a čáry, těžko uspěje jako pohádka. Jednoduchý příběh lásky vychází z předlohy Boženy Němcové, ale přes snahu zasadit děj do hospody, na hrad, do přírody, výsledek působí těžkopádně. Chybí lehkost, a to i v hereckém podání. Herci (Votočková, Taclík, Ševčíková, Geislerová i třeba Menzel) jsou vhodně vybráni, ale působí téměř staticky, jako by nevěděli, co hrát. Občas zaujmou lyričtější pasáže v baladicky laděné romanci. Ale stojí za to vydržet do závěrečných titulků, protože znovu zazní píseň, k níž napsal sám Kryštof Hanzlík slova. Zpěvem potěší Zbyněk Fric a Soňa a Lenka Tomečkovy. ()
Reklama