Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec

Studiová lidová báchorka. 1) Je třeba přetrpět nudný začátek._____ 2) Pak začne politická agitka._____ 3) Na diváka nastoupí roztomilý archaizující jazyk. I ty bídný větrníku, o kom nám tu tady kokrháš?_____ 4) Dokonce vám 32letý Petr Haničinec i zazpívá._____ 5) Nepřehlédnutelná 57letá Jiřina Šejbalová (Víš, co to tady kdákáš?), roztomilý 42letý Rudolf Hrušínský a řada dalších hereckých bardů pod taktovkou začínajícího 32letého Františka Filipa zaručují zajímavý zážitek._____ 6) Výstižný koment: golfista****. (07.10.2020)

Celý film sehrán a natočen jako divadelní představení. Na první pohled plus pro herce, asi i nutnost soudobé televizní techniky, i když v momentu pokusu doslova explicitního sehrání technicky náročné scény (požár chalupy) to zaskřípe. Nevadí, při mapování historie československé komedie i skrze exkurs do (dochovaných a znovu odvysíláných) počátků televizní tvorby má tenhle kousek zásadní místo. Hlavní hodnota stojí na vynikajících výkonů herců z dob první republiky (Šejbalová, Pešek), poválečních let (Vejražka, Záhorský) i teprve nastupující generace na čele s (už tehdy hodně dobrým) Petrem Haničincem. Své všestranné herecké kvality pak znovu potvrzuje Rudolf Hrušínský, který si zde střihl rozkošného lidového človíčka s neustále opakovanými hláškami o politice. Inu, i Tylovy hry mají svou nadčasovost, jsou-li zpracovány vkusně. Nadprůměrně dlouhá oddechovka pro fajnšmekry (70%) (12.11.2018)

Člověk žasne, jaké skvělé kusy byla schopna vytvořit televize za svých počátků. Papundeklové a kreslené dekorace za pár šupů, ale ti herci, takoví už se dávno nerodí. A oprášený Tylův text je dodnes aktuální - o svobodě všichni mluví, ale chtěli by ji jen pro sebe. A ta vize - tři sta poslanců se probudí s želízky na rukou ! (dnes by to stačilo méně, jen 200 + 80). A ti židé? Chudý žid Peškovými ústy to vyjádřil, že by to lépe nenapsal G.E.Lessing : podívejte se nejdřív na ty vaše bohatce, na křesťany, co mají daleko ke Kristu a jeho učení.... Dnešní Českou televizi není nutno zachovat - ale ten její archiv zůstat musí! (19.08.2020)

Lehce obstarožní kousek, nejen literární. Tylova hra kdysi patřila k základním repertoárovým inscenacím většiny pražských i mimopražských divadel, ovšem zůstávala ve stínu slavnějšího Strakonického dudáka. Televizní zpracování v režii Františka Filipa nepřináší nic překvapivého, v lecčems je omšelé a dávno překonané, zachycuje ale starou hereckou gardu z Národního ve vrcholné formě. A také mladého Petra Haničince v jedné z jeho prvních rolí před (televizní) kamerou. (20.03.2017)

Tahle televizní studiová pohádka podle Tylovy divadelní hry zaujme v první řadě excelentními hereckými  výkony. Ať už jde o kouzelně tvrdohlavou Jiřinou Šejbalovou, roztomilého Rudolfa Hrušínského neustále opakujícího hlášky o politice nebo o dojemného Ladislava Peška v roli chudého Žida. Právě na jeho monologu o nešťastném osudu židovského národa jsem si uvědomil, jakou mají v sobě Tylovy texty nadčasovost. Aby se v pohádce objevila reflexe fenoménu zvaný antisemitismu a současně zde byly i myšlenky o svobodě a odpovědnosti (viz třeba úvaha o tom, že o svobodě všichni mluví, ale chtěli by ji jen pro sebe), to se jen tak nevidí. (25.10.2023)