Hop nebo trop

Vlastne jsem toto nechtel ani sledovat, ocekaval jsem ze to vypnu brzy,ale nakonec jsem byl i zvedavi na dalsi dil.Pekne , usmevne, lidske.Nejvice se mi libil dil druhy.I kdyz musim pripomenout dve sceny, ktere mi nezapadaly do deje ani atmosfery serialu.Prvni byla vuplne pohodove atmosfere, kdy cela parta jede na vodu se zniceho nic stane rekneme nehoda s lodemi,ktere jsou pripevnene na strese automobilu a pri prujezdu podjezdem se nachazeji vyse nezli zminovany podjezd a tudiz se nam velice lehce nici.Cele je to vsak natoceno pro mne jako horor a prichazi to uplne z cisteho nebe, kdy by to nikdo neocekaval.Dalsi bylo utopeni jednoho z hlavnich hrdinu na konci tohoto dilu, nechce se mi polemizovat proc se tak stalo, scenar jsem necetl ,ale prijde mi ze to tam urcite nebylo.Spise to byla inprovizace,ze byla potreba s hercem ukoncit spolupraci anebo nevo podobneho.Podobne sceny jsem hledal i v jinych dilech, ale uz jsem je nenasel.Zaverecny seskok padakem se tomu nepriblizil.Kazdopadne 4 hvezdy. (16.06.2006)

Vzhledem k tomu, že se jedná o českou tvorbu natočenou po roce 2000, která z 95% nestojí absolutně za nic se na tento seriál dá koukat. Tehdy ještě Kavárenská televize byla schopna alespoň občas natočit i nějaký apolitický seriál. Za první čtyři díly, které jsou o něco zábavnější, nápaditější a dobrodružnější ve stylu tradičních čundráckých výletů dávám 2,5 *. Ovšem o pár let později natočené poslední čtyři díly mi naopak připadají méně vtipné, nudnější, vyčpělé až depresivní a na víc jak 1,5 * nemají. Takže jako celek to zprůměruji na lepší 2 *. 40% (08.10.2020)

První sérii patří 4*, opravdu jsem se těšila na každý další díl. Ivana Chýlková exceluje. Druhé sérii dávám skoro 3*, vadilo mi, jak v každém díle prostě muselo dojít k nějaké katastrofě, nehodě, vzbouření přírodních živlů apod. Na druhou stranu, v době nekonečných seriálů je tenhle víc než příjemný. (14.07.2009)

Viděl jsem v TV, část „Na vodě“, 10 let po vzniku díla. Trochu ve mně hrklo, když se objevil pan Marek Taclík, protože jsem ho v prvním momentě zaměnil za pana Jiřího Ployhara ml. a vybavil se mi jiný otřesný TV seriál Proč bychom se netopili (námět podle dokonalé knížečky pana Zdeňka Šmída), kde druhý jmenovaný „ztvárnil“ postavu Otouše. Ano, je těžké natočit Život, zvlášť mezi spřízněnci jakéhokoli zaměření. Nepomůže ani když (jak jsem se dočetl) „tvůrci vsadili na technologii DV (natáčení na dvě i více kamer), která umožňuje sledovat herce v mezních situacích“... dle hesla, něco dělejte (bavte se!), my pak z toho něco sestříháme. Každý (dobrý) komik potvrdí, že dělat humor není zrovna sranda. Dobře napsaný (a před diváky odladěný) scénář se musí naprosto dokonale nazkoušet, jen tak vznikne výsledný dojem, že účinkující sypou vtípky z rukávu, jakoby si je právě vymysleli. Nyní se, na rozdíl od snahy o dokonalost, spíš nosí naturalismus a sází se na celebrity, kterým se promine cokoli – i trapnosti. Myslím, že tento díl (a nepochybně i další) si vzal velké sousto. Řešit problémy rozvedené ženy, pubertální dívky či horolezce a modelky atd. – to by vydalo na několik filmů. A „utratit“ přiožralého vodáka, co tím chtěl básník říci?! Dojal mne komentář k filmu: „Během natáčení totiž vznikla bezvadná parta, herci i štáb drželi všichni při sobě a trávili často společně i volné chvíle během natáčení. Troufám si říci, že se tato pohoda přenesla i do výsledné podoby seriálu a byla jednou z mnoha příčin jeho úspěchu.“ Myslím, že i třeba zedníci či autobusáci „drží při sobě“ a staví až do „padla“ či řídí až na konečnou či do cíle zájezdu. Že by ukočírovat umělce byl takový husarský kousek? Velice jsem ocenil, že: - tvůrci nenechali vodáky cestovat na módním raftu (pravda, jistě jen proto, že mnoho vtípků a scén by odpadlo) a - televizáci dílko překvapivě neinzerovali jako „kultovní“ seriál, jak se u mnoha jiných propadáků zhusta děje. Velká slabota! Dvě hvězdy z milosti (za udržení zaměstnanosti profesí okolo filmu). (14.07.2014)

Hop nebo trop je pohodový seriál ze života obyčejných lidí, který vám určitě zlepší náladu. Miluji hlavně první díl, ve kterém mi Ladislav Ondřej se svým odporem ke sportu, a lyžování zvláště, strašně připomíná mě samotnou. Ivana Chýlková mi sice v hlavní roli zprvu moc neseděla, ale po boku Romana Zacha jsem si na ni zvykla. (24.09.2012)