발레 교습소
Flying Boys
Réžia:
Yeong-joo ByeonHudba:
Yeong-wook JoObsahy(1)
Min-jae je mladík, který stále neví, co chce. Maturita za dveřmi a stálý nátlak otce kvůli jeho budoucnosti ho nenechá chvíli v poklidu. Probíjí se každodenním životem středoškoláka se spoustou problémů. Jednu věc však Min-jae ví. Cítí lásku k děvčeti Bo-sujin. Stále ale nemá odvahu jí říci, co cítí, a tak se dále trápí. Když je však s kamarády přihlášen do kurzu baletu, nastává zlom a on může být na blízku Bo-sujin. Dokáže Min-jae získat srdce své milé? Dokáže se postavit sám sobě a dostane se na univerzitu? (TylerGage)
(viac)Recenzie (20)
Příjemný mix žánrů, který se ubírá zlatou střední cestou. Pomalu plynoucí příběh o chlapci, jehož otec chce, aby následoval jeho profesní dráhu a to být pilotem. Pro středoškoláka Kang Min-jae, který nemá jasno o své budoucnosti, nemá žádný účel života a ve škole to taky nejde zrovna dobře, se stane Balet jeho vůbec první věcí v životě, kterou se rozhodne dělat sám i když ho k tomu donutily okolnosti. Život není snadný, když se dostanete do problémů ...., ale když je to možné, jediné co můžete udělat, je užít si to a snažit se tak vytěžit maximum. 75 % ()
Korejské, baletní, zamilované, rodinně dramatické. Už jsem si trošku odvykla, takže tolik korejských jmen a více postav mi trochu dělalo problémy. Ale příběh klasický - nějaký ten kostlivec v každé rodinné skříni, ječivé výbuchy pláče a vzteku, do toho baletní koníček a spousta pozitivních přátel. Pohodový film na nedělní odpoledne. ..ty se tak krásně cpou tím jídlem.. ()
Vše napsané Adrianem či Lhurgoyfem je pravda, takže opakovat netřeba. Jenže pro mě to všechno nebylo tak nějak dotaženo až na maximální hranici žánru, jež je u tohoto druhu filmu z Jižní Koreje tradicí...Proto nemohu této partičce mladých (a nejen jich, pač v baletu bude dosti nesourodá skupinka lidí...) lidí, jež si buduje svůj život a klestí si jim cestu, dát plných 5. PS : Jedno se snímku upřít nedá - nádherně zobrazené dospívání a uvědomění si sebe sama a životních priorit v okolním světě... ()
Místy komické, místy dramatické. Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Život středoškoláka má samozřejmě své radosti i bolístky. Někdo to celé považuje za rozněžnělé a uvěřitelné, já tyhle asijské emoce prostě považuju za umělé a vyhledávám je jen velmi sporadicky. Samotný příběh strhnout nedokáže. ()
Ach jaj, to byla zase korejská klasika. První polovina zábavná, svižná a vtipná. Pochopitelně, že scéna oblékání baletních spodků je nezapomenutelná. Tím víc, když má někdo úchylku jménem Lee Joon-gi... ;^) Ale abych se vrátila k meritu věci. Druhá půlka už začala hrát na vážnější notu, aby mi posléze její závěr lehce připomněl Diskopříběh. Ne kvalitou prostě tématem. Kdo viděl, tak mě určitě pochopí. ()
Reklama