Sahara

Doposud jsem znal pouze mladší verzi z roku 1995, která se mi v mém dětství líbila. Původní film s legendárním Humphreym Bogartem však také nezklamal a v mnohém byl možná i o chloupek lepší. Dva srovnatelné snímky, kterým dávám stejné hodnocení. Nechybí tu slušná akce, dobrý námět a sympatičtí hrdinové. (11.06.2015)

Skupina vojáků pod vedením Humprey Bogarta umírá v poušti žízní, snaží se přežít a ubránit naprosto bezvýznamnou pevnost před hordami Němců. Nevím jestli jejich boj byl naprosto stupidní, nebo úžasně hrdinský, ale moc dobře se na to kouká. Skopčáci jsou zákeřní (ale ve finále lidští), hrdinové hrdinsky umírají, Bogart jako velitel je kupodivu naprosto bezchybný a finále jsem fakt nečekal. Jediná výtka je k samotným bitevním scénám, kde je až příliš jasné, že režisér nechtěl aby tekly potoky krve a mrtví padali po desítkách a tak většinu mrtvých jen tušíme a krev ukápne jen aby se neřeklo. (13.12.2016)

Před hodně lety jsem viděl remake tohodle filmu. Hodně se mi líbil. Se starou Saharou je to podobný. Jednoduchej, ale poutavej a nenudící příběh se skvělým Bogartem v hlavní roli. I ostatní herci jsou dobří. Antiněmecká propaganda a černobílost postav je pochopitelná a trochu úsměvná, ale rozhodně to tenhle film nijak nekazí. 4,5 (03.04.2010)

Snad jenom drobná poznámka k textu distributora: Na studnu neútočí Joe Gunn (Humphrey Bogart), ale naopak Němci, jimž se Gunn a hrstka jeho druhů poněkud nelogicky snaží v přístupu k vyschlému zdroji vody zabránit. V tomto příběhu ovšem hraje logika pramalou roli. Podstatné je ukázat nezlomného hrdinného ducha spojeneckých vojáků a zákeřnost proti nim stojících vojáků německých. Přestože se film nemohl vyhnout řadě propagandistických proklamací a dobové politické korektnosti (v Gunnově jednotce nechybí Brit, Francouz, černoch ani Ital, který prohlédl zákeřnost fašismu), jeho scénář je na velmi slušné úrovni. Totéž se dá navíc říci o ostatních složkách díla, herecké výkony nevyjímaje. (21.03.2008)

Sahara je dobovou oslavou amerických vojáků. Filmu je však třeba ke cti přiznat, že rozhodně nejen vojáků amerických, ale i britských, jednoho súdánce a navíc je v něm přívětivě vyobrazen i jeden Ital, neboť italský národ přeci není opravdový nepřítel, byl jen zblbnut Musollinim. V době vzniku filmu právě Itálie obracela směr a tak není divu. Němcům se však té cti, být zobrazeni jako normální lidé, ještě nedostalo. V roce 1943, ve kterém byl film natočen, se nedá čekat o mnoho víc než náborová agitka - těžko tvůrcům něco takového vyčítat. A přece to (dnes) dojem z filmu kazí. Slabé ***. (09.09.2008)