Zmiznutie

Režisérovi a scenáristovi Rianu Johnsonovi se podařil husarský kousek - natočil žánrovku film-noir a zasadil ji do současného středoškolského prostředí, aniž by to působilo jakkoliv směšně. Místo drsných detektivů, mafiánů a zkorumpované policie zde figurují převážně středoškolští studenti, kteří ale do jisté míry naplňují pro tento žánr zažité stereotypy. Záhadu tentokrát místo typického soukromého očka řeší řadový student, který má ale oproti ostatním pod čepicí, spoluhráče a informátora mu v této mysteriózní hře dělá obrýlený šprt, nezbytná femme-fatale zase chodí se zástupcem školního fotbalového týmu a o šéfovi podsvětí, kterému je 26 let, se říká, že je dost starý. Většina těchto postav vzhledem k svému věku stále bydlí u rodičů, a tak se zde najde i několik humornějších situací - například samotný šéf podsvětí má svou kancelář ve sklepě rodinného domku a pokud se svými kumpány někdy zasedne v kuchyni, aby jednal o obchodu s drogami, jeho laskavá matka mezitím všechny obsluhuje, nalévá jim džus a nabízí sušenky. Hlavní hrdina zase řeší problémy s docházkou a schází se s důležitými osobami u školních skříněk. Film je originální právě v tom, jak mísí svět dospělého žánru noir se středoškolským životem a režisér si zaslouží obrovskou pochvalu za to, jak bravurně všechno spojil dohromady. Film vybočuje z řady i díky originálně pojaté práci s kamerou, která je vůči divákovi hodně informativní a mnohdy se způsob snímání podřizuje hrdinově psychickému i fyzickému stavu. Dočkáme se tedy krokového střihu, prolínaček a vynalézavých kamerových jízd. Právě skvělá kamera dobře maskuje i fakt, že Brick je vlastně nízkorozpočtovým filmem a určitá strohost je vykompenzována pečlivě komponovanými záběry a vynalézavou prací se světlem (časté užití protisvětla). Samotná zápletka není nijak zvlášť originální, ctí žánrové konvence, ale její již zmíněné zasazení do světa mladistvých posouvá film na novou úroveň. Brick je převážně chytře napsanou žánrovou hrou se sečtělým divákem (co se konvencí a filmové historie týče), která má opojný vizuál (minimalistický, leč působivý), chytré dialogy, kvalitní herce a nabízí řádnou dávku napětí. 90% (16.08.2009)

Mám rád filmové experimenty a zkoušení nových věcí, proto se mi tenhle "high school noir" líbil. Atmosféru to má velice znepokojující, hlavně díky tomu, že středoškoláci mají společnost detailně rozdělenou na kasty a prakticky ovládají město, jelikož dospělé postavy se tu nenachází (asi jen dvě a ty mají téměř nulový význam a ve stopáži okupují minimum). Hlavní hrdina je zahranej přesvědčivě, to se ale nedá říct o hlavním drogovym bossovi s hůlčičkou (takhle trapnou postavu jsem snad ještě neviděl) a jeho hoperská gorila nedopadla o moc lépe. Přesto je to originálně pojatý film. 7/10 (18.03.2007)

Možná po druhém shlédnutí změním počet hvězdiček směrem nahoru... Kdo ví.. Ale jedno je jisté. Brick je pro mne překvapením letošního roku, které sice není určené pro konzumní typ diváka, ale tím víc potěší filmové labužníky. A říkat vám stručný obsah snímku? Ehmm, radši si ho pustím ještě jednou a budu si dělat detailní poznámky (což radím i vám).. (03.08.2006)

Abych „Brick“ plně docenila (nemyslím tím jenom těch 5*) dala jsem si repete. Brendan je v „podivně dospělé“ školní hierarchii nezařazený samotář. Jeho bývalá přítelkyně Emily, která se s ním před časem rozešla, mu zavolá, že má velké problémy. „Udělala jsem s tou cihlou co řekla. Nevěděla jsem, že je to špatný, ale Pin je v tom kvůli ubožákovi Friscovi a házejí to na mě.“ Za dva dny jí Brendon najde mrtvou. Od té chvíle je jeho jediným cílem dostat se mezi drogové podsvětí aby zjistil, kdo stojí za její smrtí. Pomocníkem mu je pouze kamarád Brain, taková místí studna informací „Teď jsme zatřásli stromem, počkáme a uvidíme co nám spadne na hlavy“. Záhada deváté vadné cihličky heroinu „brick“ v tajemné a neobvyklé „detektivce“ plné zvratů, působivé hudby a neokoukaných tváří. I pro mě obrovské překvapení! (31.07.2006)

Brick je film, který má všechny předpoklady pro to, aby vás zaujal. Disponuje neokoukanými mladými herci (nikdo starší nad 20 let se snad ve filmu ani neobjeví), kteří i solidně hrají, dále neutuchajícími jazzovými motivy, které jako by vypadly z filmů božského Davida Lynche, z kterých si rovněž bere i hustou a postupně budovanou atmosféru něčeho tajemného (zjevnou inspirací je pak rozhodně Mullholland Drive). Všechny dialogy jsou plné slangu a dost těžko se překládají, přičemž skrývají i skryté motivy. To vše dohromady vytváří dosti specifický noir feeling přeplněný dusným vzduchem, tajemnem a mysticismem, který má rozhodně potenciál zaujmout. Ale přesto se u mne nedostavilo pražádné nadšení, neboť mi přišlo prostředí vcelku nehodnověrné (některé figurky jsou až příliš pitoreskní a sklouzávají do oblasti parodie), příliš nekonvenční a závěr byl už jenom klišovitou kaší, kterou jsme se přecpali už v jiných filmech… (25.03.2007)