Burnt Offerings
Réžia:
Dan CurtisKamera:
Jacques R. MarquetteHudba:
Bob CobertHrajú:
Karen Black, Oliver Reed, Lee Montgomery, Bette Davis, Burgess Meredith, Eileen Heckart, Dub Taylor, Anthony James, Patsy SmartObsahy(1)
Existují na světě domy, které v sobě skrývají cosi tajemného. Manželé Mirian a Ben se svým dvanáctiletým synem si pronajmou na léto honosný dům. Původní majitelé se jim sice zdají jako podivíni, nicméně ani to jim nebrání přijmout tak lákavou nabídku, byť s podmínkou, že se budou muset starat o cizí a nemohoucí babičku, která prakticky nevychází ze svého pokoje v nejvyšším patře. Jakmile se rodina zabydlí, začnou se odehrávat zvláštní věci. Nejprve vše vypadá jako souhra náhod či shoda okolností, později si však všichni uvědomí, že na tomto domě není něco v pořádku. Náhlé změny nálad, podivné prostředí a bezdůvodné násilí vůči synovi je jen zlomek toho, co se otci honí hlavou. Ve vzduchu je cosi, co dokáže zpřetrhat dosud nedotknutelnou rodinnou lásku a na povrch vyvstávají staré, dávno již zapomenuté vzpomínky. Atmosféra se však stává méně a méně snesitelnou. (FIBO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Zlatý věk pravých a nezkažených hororů se nezapře. Další klenot do rodiny mezi filmy jako je Osvícení, The Haunting (1963) a jim podobné. Další z mnoha důkazů, že k hororům netřeba vysoké rozpočty, filmové efekty, litry krve ani filmařsky vytvořená strašidla. Burnt Offerings přiměje diváka stát se členem rodiny, která si pouze chce užít léto v klidu a pohodě. Moc bych toto s Kingovým Osvícením nesrovnával, neboť to vyšlo literárně až po releasu tohoto filmu v roce 1977. Sice jsem se nebál, ale těžko cokoli vytknout. Zkrátka horor, jak si ho představuju. Osobně mě dostala scéna, jak Oliver "proximo" Reed začne topit toho kluka a s jakým chladnokrevným výrazem mu nasadí kravatu a násilně ho drží pod vodou. To, byť jako diváka, Vás přiměje nehtama zarejt do křesla a kdybyste měli tu možnost, tak mu ustřelit hlavu. Klobouk dolů. ()
Slušná hororovina na téma rodina vs. mysteriózní dům, s postupným propadáváním se hlavních postav do psychického zoufalství. Někdy děsivě přísná (topení syna v bazénu jeho otcem), někdy dráždivě tajuplná (stará paní v pokoji nahoře), ale často taky zbytečně natahovaná a nedořečená, vedoucí k nenaplněnému potenciálu i nedostatečnému uspokojení diváka (např. celý motiv řidiče z pohřbu matky hlavní postavy otce). Barák ale zvenčí mňamkózní a herci prvotřídní. Čtvrtou hvězdu si více zaslouží The Omen ze stejného roku 1976 (20th Century Fox), který tento konkurenční projekt United Artists totálně zastínil. ()
Slušný duchařský horror na klasické téma "rodinka, co se nastěhuje do prokletého domu." Kromě zvolna budovaného napětí a působivé hudby se snímek soustřeďuje na ústřední manželský pár. Tentokrát to totiž není jen milující otec a muž, jenž se propadá do občasného šílenství a paranoie, ale zdá se, že je neviditelným zlem posedlá i manželka. Oliver Reed je opět skvělý, ale zdatně mu sekunduje i filmová partnerka Karen Black, jejíž nejpůsobivější part přijde v samotném závěru. Jedinou fail je tak dvouhodinová stopáž. Její první polovina se neuvěřitelně vleče, naštěstí o to větší dramatičnost v sobě ukrývá ta druhá... (70%) ()
BURNT OFFERINGS je fantastický horror s neuvěřitelně hmatatelnou aurou zla. Skvělý scénář, vynikající herecké výkony a naprosto, NAPROSTO zničující atmosféra!!! Dosud u mě vedly mezi duchařskými horrory skvosty jako THE HAUNTING, THE CHANGELING nebo THE AMITYVILLE HORROR. BURNT OFFERINGS se výše zmíněným filmům hravě vyrovná a o ždibíček je i překonává. Momentální můj pocit je, že BURNT OFFERINGS je nejlepší duchařina, jaká kdy spatřila světlo světa. 70. léta byla pro atmosferický horror magické období a vznikly v něm jedny z nejlepších kousků. Curtisův BURNT OFFERINGS je toho skvělým příkladem. ()
Sedmdesátá léta horroru přála a Burnt Offerings je toho dalším důkazem. Od počátku mistrně budovaný příběh rodiny, která si na léto pronajme starobylé sídlo, se kterým není všechno tak úplně v pořádku, originalitou zrovna nezáří. Ale ono to vlastně vůbec nevadí, protože v tomhle kousku jde hlavně o atmosféru, která každou vteřinou houstne a houstne. Občas ji protne nějaká ta infarktová situace, jejichž vrcholem je jistojistě závěr. V zásadě mě nenapadá, co bych filmu vytknul, možná občasné drobné zaváhání v i tak pomalém tempu, ovšem to není nic, co by mé nadšení zmrazilo. Strach zas jednou prostoupil mé rychle stárnoucí tělo. Doporučuji! ()
Reklama