Krajina mŕtvych

Romero is back! V dobe šprintujúcich zombies (upozorňujem, že aj napriek tomu mám Snyderov remake veľmi rád) a ďalších variácií daného žánru „živých mŕtvych“ mutujúcich do polohy počítačovej hry s prvkami action-survival (napr. Resident Evil) je Land of the Dead návratom tam, kde daný žáner začínal. IMHO veľmi vydarený návrat. Romero namiešal veľmi konzistentný koktejl akcie (vynáranie sa zombíkov z vody je čisto zimomriavková sekvencia - nie od strachu, ale od vzrušenia ako perfektne je koncipovaná a funguje), humoru (ja som vedel, prečo nemám rád piercing...) ako i pre neho typického sociálneho podtextu (fungovanie a princípy komunity bohatých versus chudobnejších v uzavretom mikrosvete) a samotného napredovania žánru (evolúcia zombies v smere ich postupného učenia sa – to čo bolo naznačené v Day dostáva tu v Land ešte väčší priestor, plus koniec vo vás zanechá myšlienky na zaujímavé možnosti vývinu deja v prípadných ďalších pokračovaniach). To všetko okorenené hutnými a početnými gore scénami, ktoré k danému žánru neodmysliteľne patria. Až je škoda, že film má len tak krátku stopáž, pretože miestami dej skáče až príliš rýchlo dopredu a namiesto dôkladného rozhľadu nastupuje náznakovosť. Jednotliví hereckí predstavitelia si svoje role užívajú plnými dúškami a nad všetkým u mňa kraľuje Asia Argento, ktorá je kapitola sama o sebe :-) (nehovoriac o potešujúcich cameo štekoch pre znalých - od Toma Saviniho až k Simon Peggovi spolu s Edgar Wrightom - dve tváre zo Shaun of the Dead). Veľmi slušné 4* aj po zhliadnutí Unrated director´s cut, ktorý predstavuje o 3 minúty dlhší a brutálnejší zombie-fest. (27.06.2005)

„Kanada? Tam ale nič nie je.“ – „Veď práve.“ Romero nás od roku 1968 bombarduje vyzretými, na myšlienku bohatými zombies krvákmi, ktoré si navzájom síce nie sú klasickými sequelmi, ale odohrávajú sa v rovnakom svete. Svet v jeho rip-offoch čoraz vehementnejšie upadá pod nadvládou netvorov. Každým dielom je ich čoraz viac a viac a ľudí menej a menej a musia sa čoraz rafinovanejšie ukrývať, aby prežili ďalší deň. Dá sa v takom svete existovať? Sú nemŕtvi choroba alebo sa s nimi dá žiť v symbióze? A čo vlastne sú? Nie sme to my, iba vo vyššom stupni rozkladuí? Odpudivo krásne masky a špičkové hardcore gore, tradične romerovsky kvalitné narábanie so slabšími hercami (Baker, Leguizamo, Hopper, Argento), výborná atmosféra a nezabudnuteľné scény, v ktorých Romerove deti prechádzajú mrazivou evolúciou (narábanie s nástrojmi, chôdza pod vodou). Inak na tom nie sú len zombies, ale i ľudia, ktorí sa po predchádzajúcich apokalyptických častiach (najmä po podzemnom Dni mŕtvych sa zdalo, že sú odsúdení na vymretie) prekvapivo odrazili odo dna a snažia sa žiť tak, ako pred vypuknutím nákazy. Čo ale nemôže mať dlhé trvanie. Vieme predsa, akí ľudia sú. (14.09.2006)

Škoda, že legenda George Romera není už taková jak bývala. Mluvilo se o něm jako o otci zombies , ale on se vrátil a bojim se říct ne v nejlepší formě. Pravděpodobne ukázal co chtěl, ale mě jako dnešnímu trochu více naročnému divákovi to nestačí k uspokojení. Jeden myslící zombík mi v evoluci přijde málo a že uměj plavat je horší než že běhají. Temnota filmu je fajn, ale něco této záležitosti chybí. Možná srdce, možná styl. (05.01.2006)

Romero se vrátil k nemrtvým a pokračuje tam, kde skončil ve Dni mrtvých a rozvíjí další možnou alternativu světa po zombie apokalypse. Lidské plémě ve zničeném světě stále přežívá, ale už je to jen křeč novodobých lovců a hlavně sběračů, jenž si hrají na normálnost v malé opevněné části zničeného města. A nemrtvým po letech tupého bloumání evidentně začíná svítat... Celá vize neblahé budoucnosti už se tu Romerovi začíná rozkládat a původní působivost či sociální kritika se vytrácí v zjednodušeném pojetí postapokalyptické společnosti, kde se na co, jak a proč moc nehraje. Ovšem vývoj živoucích mrtvol a samotný překvapivě smířlivý závěr ("nech je, hledají jen místo, kam jít") přece jen dodávají Zemi mrtvých když už ne punc originality, tak alespoň jednu stranu mince lidskosti a do této chvíle Romero otáčel jen tu odvrácenou. Čtyři mrtvé mozky ožívají.. (19.04.2020)

Romero to vzal kurva originálně. Ukázal, že v zombie žánru je stále co objevovat a těch vychytávek co tady předved, no prostě krása. Ale všeho moc škodí a naprosto nechápu proč se tvůrci rozhodli dát do filmu naprosto debilní ingredienci, že když člověk umře tak se z něj stane zombie (nemyslím tím když ho zombie kousne, ale prostě když se třeba oběsí). To mi přijde naprosto zbytečné, nelogické, debilní a hlavně mi to kazilo a stále kazí dojem z filmu. Jinak ale bez výhrad. Dennis Hopper svýho slizouna zvládl skvěle, hlavní hrdina je taky OK, ale kdo září je John Leguizamo. Jeho postavu jsem měl z celého filmu nejradši a fakt jsem mu fandil, protože to byl ten jedinej správnej badass. Dále je fajn, že se Romero nevzdal humoru (film začíná záběrem jak se skupina zombies snaží hrát na tubu a pozoun nebo co to bylo, dále následuje třeba zombie roztleskávačka). Celej film jsem nevěděl komu vlastně Romero fandí a mám silnej pocit že jako klaďasy preferuje zombíky. Inu proti gustu žádný dišputát. (27.10.2005)