Sekera

Zaujímavý pohľad do rodiny nezamestnaného v západnej Európe, ktorý trpí kvôli tomu, že sa jeho zamestnávateľ premiestnil do jednej z východoeurópskych krajín. Le Couperet je čierna komédia o tom, kam až môže obyčajného človeka dohnať to, že ho už nikde nepotrebujú. José Garcia v hlavnej úlohe je skvelý, ostatní okolo neho sú ľahko zameniteľní a dotvárajú mu iba krovie. Filmu sa dá vytknúť iba niekedy až prílišná kritika konzumu (ktorý si však hrdina rád dopraje) a trocha prepísknutá stopáž. (20.09.2009)

Sekera je partyzánským uchopením literární předlohy Donalda E. Westlakea, plodného spisovatele zločineckých románů. Řecký partyzán Costa-Gavras podnikl svůj filmový útok na kapitalismus a jeho negativní dopady při agresivní soutěživosti. Kapitalistické náboženství povoluje páchání trestných skutků, pokud není čin odhalen a prokázán, vždyť peníze jsou jen na prvním místě a nad ně nic jiného není. Zvyšování zisků se často neobejde bez neblahého snižování životní úrovně, neboť jistota je v ekonomických hrátkách kapitalistického uspořádání pouze náhodnou a proměnlivou veličinou. Průběh děje má dynamickou rychlost pohybu a neobejde se bez cynického odlehčení a ironických souvislostí. Účinnou zbraní partyzánštiny je Bruno Davert (zajímavý José Garcia), vysoký manažer papírenského průmyslu, toho času nezaměstnaný. Papír je přeci tím smyslem života, znamená peníze a mnohem lepší životní úroveň. Vnitřní pocit vlastního selhání a všeobecné prostředí ekonomického zefektivnění zvyšuje tlak vnitřního pnutí a hněv vzdoru. Cesta vede přes popření lidskosti vnitřního světa, to si kapitalistický svět žádá své oběti. Hlavní ženskou postavou je Marlène Davert (příjemná Karin Viard), Brunova starostlivá a obětavá žena. Změny partnerova chování nelze přehlédnout. Výraznou postavou je zde Raymond Machefer (sympatický Olivier Gourmet), inženýr chemie na Brunově vysněné pracovní pozici. Ale ani manažerská práce není spolehlivou zárukou osobního štěstí. K výraznějším postavám patří také Gérard Hutchinson (zajímavý Ulrich Tukur), bývalý vysoký manažer z papírenského průmyslu po pěti letech podřadnější práce. Rozpad hodnot dosáhl kritického stavu před úplným zhroucením. Z dalších rolí: Brunův syn v pubertálně lehkovážném pokoušení krajních mezí Maxime Davert (Geordy Monfils), Brunova poslušnější dcera Betty Davert (Christa Théret), inženýr chemie v barmanské pracovní pozici Étienne Barnet (Yvon Back), sérii vražd bývalých papírenských manažerů vyšetřující policejní inspektor Kesler (Thierry Hancisse), manažerské adepty zpovídající náborová manažerka Iris Thompson (Olga Grumberg), poštovní úřednice PO boxů (Yolande Moreau), Maximův přečin prošetřující policejní inspektor (Serge Larivière), manželský poradce Quinlan Longus (Dieudonné Kabongo), vstřícný automechanik (Jean-Pierre Gos), obětovaný bývalý papírenský manažer Edouard Rick (Philippe Bardy), jeho počestnost mladé dcery bránicí manželka (Luce Mouchel), či nový dravec na obzoru (Vanessa Larré). Costa-Gavrasův film Sekera je provokativním partyzánským přepadením, ale svého zamýšleného dopadu není schopen dosáhnout v plné míře a stává se více kriminální zábavou a méně niterným zneklidněním. (01.12.2019)

Bruna před dvěma lety vyhodili z práce, žádnou nemůže najít a už začíná být zoufalý. A tak si zjistí jména svých potenciálních konkurentů na vysněné místo a aby posílil svoji šanci, začne je jednoho po druhým likvidovat. Nástin příběhu vybízí k ztřeštěné černé komedii, bohužel film je příliš zakotvený v běžném životě (žádná nadsázka, žádné filmové přehánění) a s vraždama, který Brunovi ňákým záhadným způsobem vycházej aniž by ho chlupatý chytili. Film je navíc příliš dlouhý (mínus třicet minut by bylo akorát) a na můj vkus trochu moc těžkopádně odvyprávěný. (19.11.2010)

Tímhle filmem se mi Costa-Gavras hodně přiblížil. Až ho nevidím jen jako tvrdého analytika a proklamátora politické pravdy, ale jako normálního člověka, který si potřebuje místy také oddechnout. A tady si oddechl celkem dost: Téma je samozřejmě ovšem vážné: co si má počít čtyřicátník, který je dlouhodbě nezaměstnaný. A kupodivu, ten, který to vyřeší (vezme zaměstnání, které je právě k mání), se oběsí a navíc je označen za zločince. Kdežto náš hrdina se chová naprosto nekonzistně (stačí, když se potom řádně osprchuje), aby nakonec přece jen uspěl (byť ve vlastních představách). (29.08.2018)

Musím se přiznat, že ještě dlouho po závěrečných titulcích jsem na tenhle film myslel. Je to taková černohumorná satira, která, ale ve skrytu duše ukazuje jeden z nejzásadnějších problémů současnosti, který se může stát každýmu z nás - ztrátu zaměstnání. Pravda, tvůrci si tady s tím poradili poněkud neortodoxněji a člověku bylo někdy až hloupé se tomu smát, když si vemu, že do tak absurdního jednání hlavního hrdinu dotlačila naprosto reálná záležitost. Námětově výborný, ale ta extrémnost různých žánrů mě udělala děsnej guláš v mých pocitech z filmu. (08.09.2014)