Příběh z Filadelfie

Můj neoblíbenější film z žánrové škatulky jménem romantika. Důvod? Má proklatě daleko k cukrkandlovým výlevům. Naopak jde o výjiměčně povedenou konverzační komedii, která stíhá trefně glosovat i svět kolem sebe. "Nenávidíte mě, slečno Imbriová?" "Nemůžu si dovolit někoho nenávidět. Já jen fotím." Celý snímek stojí především na chytrých a vypointovaných dialozích ("Snad ses nevzdal své milované whiskey?" "Ne, jen jsem změnil barvu. Teď jsem na pastelové odstíny. Víc mi sluší.", kde exceluje Zrzka Katharine Hepburn, sarkastický Cary Grant a taky škytající James Stewart :-) (14.09.2007)

To je mi obsazení - Gary Grant, James Stewart, John Howard a hlavně Katharine Hepburn... A teď si vemte první tři jména a představte si jejich "souboj" o slečnu Hepburn. Už tohle samo o sobě slibuje zážitek, který George Cukor podpořil příjemnou režií. Snímek tak má dobré tempo a drží diváka v dobré náladě po celou svou stopáž. Prostě velice dobrý standart klasického Hollywoodu. Oh it's all right Tracy. We all go haywire at times and if we don't, maybe we ought to. (24.06.2010)

Tohle je více méně film podle mého gusta - ať už žánrově, místem a časem původu nebo hereckým obsazením. Na Příběh z Filadelfie jsem se těšila dlouho, ač nejsem nadšená tak, jak jsem si představovala, nejsem ani zklamaná, jsem potěšená. Katharine Hepburn sice nepatří mezi ty herečky, které bych vyhledávala, ale v tomto filmu byla místy roztomilá a naprosto chápu, proč se o ni mužští kolegové poprali. Grant je moje srdcová záležitost a Stewarta mám rovněž ráda, takže u nich není co řešit. Jinak je to snímek vtipný, romantický a ač s dějem, který by za chytrost cenu asi nevyhrál, není to hloupé, což se mi líbí. (23.07.2012)

Katharine Hepburn byla nazývána ,,jedem pro kasu", protože z kin odlákávala diváky - a já to vlastně trochu chápu. Je taková pichlavá, sarkastická a byť to zřejmě byla úžasná dáma s provokativně liberálními názory (což je jistě sympatické), její projev mi není příjemný. Zbytek obsazení (Grant, Stewart) je sice bezvadný, přesto mě tento kult a ,,44. nejlepší americký film" minul. Těžko říct proč. Možná, že nemusím přiběhy lidí z vyšších vrstev, možná že je na něm příliš poznat, že vznikl podle divadelní hry - nejsou tu žádné zapamatováníhodné scény (snad leda ta úplně první), zato se tu často a hodně mluví, aniž by se něco řeklo. Katharine stále dokola řeší své milostné problémy, ale není to ani dojemné ani vtipné... Nechci od filmu odrazovat, určitě je pěkně natočený a stojí za vidění, ovšem mě tak zcela neoslovil. (10.08.2014)

Na půli cesty od ztřeštěné screwball komedie k sofistikovaně vtipné romantice se strhujícím tempem. Krásní, bohatí, ale zdaleka ne dokonalí lidé se díky dynamické režii (četné hlediskové záběry a detaily, přesná choreografie herců a střídání prostředí v souladu s proměnou postav a vztahů mezi nimi) po dvě hodiny prakticky nezastaví. Katharine Hepburn jako schopná a sebevědomá žena (kterým Cukor rád poskytoval extra prostor) skvěle doplňuje oba své partnery, rovněž největší herecké hvězdy tehdejšího Hollywoodu. Hepburn byla ovšem před premiérou filmu považována za živel, který svou přítomností diváky spíše odrazuje (zčásti vinou nevýrazných rolí, které jí byly přidělovány). Spásu měla přinést divadelní hra, kterou speciálně pro ni napsal Philip Barry. Lehce autobiografickou roli rozmazlené dědičky, která se musí naučit toleranci a respektu ke druhým lidem, lze proto chápat jako reakci na chladnost a nepřístupnost, s jakou působila na diváky (jinými slovy se jim – oproti jiným herečkám – nesnažila zalíbit). Co nejvěrnější převedení hry do filmové podoby si zajistila zakoupením práv na ni (za finančního přispění Howarda Hughese) a vlastním výběrem členů štábu. All-star tým tvořil vedle Cukora, Granta a Stewarta rovněž legendární výtvarník Cedric Gibbons, který obdržel za svůj život stejný počet Oscarů, jako Ben-Hur nebo Titanic. Úspěch broadwayské předlohy a podle ní natočeného, výborně napsaného i zahraného filmu skutečně pomohl kariéře Hepburnové a stal se nestárnoucí klasikou. Krom jiného zásluhou skutečnosti, že jde oproti dnešní zvyklosti o romantickou komedii vtipnou také tím, co vidíme, nejen tím, co slyšíme. 85% (24.11.2020)