Vyhladovaní

Hodne slusna uchylarna a za posledni dobu asi nejoriginalnejsi horor, co jsem videl, kterej zpracovava tema kanibalismu naprosto odlisne nez vetsina kanibalistickejch filmu a celkove se v hororovym zanru jedna o vyjimecnej pocin. Trosku skoda tech komickejch vsuvek, je jasny, ze to tu bylo umyslne a obcas nejaka hlaska fakt pobavi, ale obcas to fakt desne podkopava napeti, coz plati i o hudbe, ktera je nadherna, ale napeti misty fakt moc neprida. Nicmene hororovy sceny se povedly, navic jich je vetsina hodne krvavejch a docela brutalnich. Za zminku jeste stoji naprosto famozni Pearce a Carlyle, ktery celej film tahnou. I kdyz ma film misty hluchy mista, porad to je na hodne dobry 4*. (08.07.2008)

Neuvěřitelně nekonvenční a dekadentní film, jehož první půlhodina mě dostávala téměř do extáze. Posádka tý "stanice" je perfektní, všichni tam buď hulej s indiánem, nebo chlastaj s doktorem, nebo oboje. Pak přijde Robert Carlyle a začne to pravý maso. Robert Carlyle je prostě génius, když tam začal zvířecky hrabat v zemi, tak jsem ho miloval. Scénář je dost nepředvídatelný bitky drsné a krvavé, ale ten film by nebyl ani poloviční bez HUDBY. HUDBA je zde perfektní a dokonalá zároveň. Vše okořeněno mamutí porcí nadhledu. No prostě film, co točili snad přímo pro mě. (02.02.2008)

Jo tak to byl nářez :) .... přiznám se, že jsem šel do tohohle filmu jen proto, že mu místní nejmenovaný uživatel dělal slušnou reklamu - a jelikož mě už svým opakováním začínal provokovat, musel jsem se na Ravenous vrhnout a udělat si vlastní názor. Takže k filmu... pro mě VELKÉ překvapení, čekal jsem odpad a dostal slušnej nadprůměr. Některé scény byly napnuté k prasknutí, jiné zase plné černého humoru a někdy dokonce obojí najednou - něco podobného jsem viděl opravdu poprvé a i když to není zrovna můj šálek čaje, nemůžu dát méně než 70%. (22.05.2009)

Morálka – poslední bašta zbabělce. / Potřebujeme domov. A tato země usiluje o to být celistvá. A polyká, co může. My pouze následujeme. Ach, ten věčný spor o to, jak se budou USA utvářet: bude to mírumilovná neutrální společnost milující bližního svého a dbající na morálku, nebo bezohledný nietzscheovský predátor, který udává takt nižším lidem? Po dlouhé, dlouhé době se mi dostalo echt postmoderny, u které je opravdu co objevovat a o čem přemýšlet a kterou si užije stejným dílem intelektuál jako příběhář, což shledávám po sérii přímočarých útoků na emoce typu Americká krása vážně osvěžující. Šlo by tu sice zase komentovat drzou tarantinovsky ujetou hudbu (country k vražedné honičce?) nebo Pearce, který je výborný jako vždy, když má hrát postavu s emočním rozpětím neutrál – zápor, ale mě zajímá zdejší podtext, a to neskutečně cynická satira na historii, zeitgeist a minulou i současnou politiku Spojených států. Jaksi nebude náhoda, že se film odehrává ve zlaté době formování USA v čistě vojenském prostředí, začíná uprostřed mexicko-americké války, jsou v něm prostřihy z večeře na mrtvé vojáky a hlavní záporák filozofuje o morálce a expanzionismu, jehož agrese je symbolicky přítomna v kanibalismu. Ravenous je jasným odsouzením politiky expanzionismu a vyslovuje se pro morálku a neutralitu, a to i v případě že to znamená chovat se jako zbabělec a obětovat životy druhých; přitom dle závěru nemá morálka šanci zvítězit jinak než na krátkou dobu, protože windigo je součástí americké historie (soutěž: který americký národ je vymyslel?), a i když je zrovna poraženo, není vykořeněno a bude existovat tak dlouho, dokud tu bude jeho spouštěč, tzn. strach ze smrti. 4,5* za výborný napínák s názorem, který, i když se s ním neztotožňuju, je zábava objevovat a snadné pochopit. PS to Raven: muzikál jsem tam nenašla. Edit: Tak už to zase někdo vystihl líp. (27.09.2009)

Dvakrát jsem si řekla, to snad ne, ale pak jsem rezignovala a přijala film, děj, herce a hudbu jak leží a běží. Netušila jsem totiž předem, do čeho jdu, když jsem si tenhle mix horror-komedie-western pustila v pozdních nočních hodinách. Pravdou je, že mě ze začátku trochu šokovalo témA CHUŤOVKY KANIBALISMU ale pak, když jsem přistoupila na pravidla nechutnosti, jsem se i bavila. Hlavně při velmi černohumorných hláškách vrchního kanibala Carlyla a při vyděšeném pohledu Pierceho a vůbec i ostatní hráli jaksi o život (asi jim za patama funěl nějákéj labužník). (15.05.2005)