Denná hliadka

Ano, je to bláznivé a děj je příliš složitý. Přesto se Timurově neuvěřitelné stylovosti nedá odolat. Logikou nebo scénářem nemá cenu se zabývat. Tento film byl natočen kvůli zábavě, už jenom ze skotačivých ruských písní je znát jistá nadsázka prostupující celý film. a to zvládá víc než dobře. A když se ktomu přidá perfektní hudba, u které jsem si chtě nechtě musel luskat prsty a rajcovní Ruska, vychází z toho těsných 5 hvězd. (03.08.2009)

Ještě větší dějový zmatek, než v díle prvním. Tím pádem se snímek po obsahové stránce stává prakticky neúnosným a jediné na co se dá soustředit jsou neskutečné formalistické orgie ruského supertalenta Bekmambetova. Tenhle borec má na to se stát se v nejbližších letech králem akce. Potřebuje se však oprostit od dějových srágor a zpracovat jednoduchý a přímočarý děj, který bude pod jeho nadupanou režijní taktovkou s největší pravděpodobností zážitek první třídy. Tahle patlanina jím bohužel i přes některé neoddiskutovatelné klady není ani náhodou. (02.09.2008)

No nářez! Jak miluji knižní předlohu, tak mohu milovat i tento parádní film. Navíc výborní herci.. proč já víc nesleduju ruskou kinematografii? Třeba Světlana byla parádní, stejně jako Olga (hlavně když posloužila jako schránka pro Antona). Uchvátila mě i Moskva, ale především nezaměnitelná a geniální Timurova režie! HUDBA: Yuri Poteyenko - hodně ulítlá, občas brutální rock, což bylo hodně vtipný (Světlana se žene za upírem), jindy typický orchestříky, legrace. (16.12.2008)

Je to stejně stylové jako předchozí díl, ale to se brzo okouká. Příběh je také o něco méně přehledný a celkově to působí na to, jak jednoduché to vlastně je, moc chaoticky... Chvílemi jsem měl pocit, že si film hraje na složité drama, i když zápletka i pointa je vlastně docela "primitivní"... Není to špatné, ale není to ono... (11.12.2009)

Pokud by někdo užil na neznámého filmaře označení klipař, tak bych si automaticky k tomuhle termínu přiřadil jméno a tvář Timura Bekmambetova. Ten si vydobyl uznání jako autor televizních reklam a videoklipů a postupy z téhle branže uplatňuje i ve světě hraného filmu. Jeho snímky hýří šíleným střihem, efekty, zpomalovačkami, nájezdy kamery, nejrůznějšími triky a příběh nebo práce s postavami se mu vyloženě vymyká z rukou. Nicméně jedno se mu musí nechat, nepodřizuje se žádnému diktátu trhu a točí přesně to, co točit chce a co odpovídá jeho vkusu. Proto je v tom, co dělá, docela přesvědčivý a buď se vám to líbí, nebo jděte od toho. Generace 90. let, která vyrostla na videoklipech MTV, s tím nemá tak velké problémy, já bohužel ano. Noční hlídka, díky které si Bekmambetov získal renomé, sice už byla tím jeho filmovým stylem poznamenaná, ale pořád tam bylo něco, co to vyvažovalo - ruské reálie a nedostatek prostředků, který režisér donutil natočit východní fantasy a ne ryze kosmopolitní produkt. Denní hlídka vznikala ve spolupráci s Američany, penízků bylo víc, a tak je film bombastičtější (Bekmambetov se doslova opájí možnostmi trikových technologií a je svým způsobem megaloman) a taky o poznání kosmopolitnější. Ty 2* jsou z mého pohledu ušmudlané a spíš za literární předlohu než za to, co Bekmambetov spáchal. Jeho filmové směřování je v zásadním rozporu s mým filmovým viděním a kdybych měl zhlédnout jeho nejnovější výtvor o tom, jak americký prezident bojuje s upíry, asi by se mi nepříjemně zvýšil krevní tlak... Celkový dojem: 30 %. (05.07.2012)