Pod kožou

Pohodový horor, který mohl mít skutečně ještě lepší hodnocení, než jsem dal. Monstrum je doopravdy originální, takřka nezranitelné, ale co z toho divák má, když si ho za celou dobu prakticky neužije a to hlavně díky zběsilému, ultrarychlému střihu. Není ani jedná akce, kde by střih chyběl a to mě hodně štvalo a snižovalo prožitek. Bylo zde pár nelogičností, ale vše v rámci. Herecké trio je v celku solidní, některé možná potěší Paulo Costanzo, který hrál v seriálu „Joey“ ;-) 6/10* (30.11.2008)

V záplavě skutečných hororů, které je utrpení sledovat (Mlha, Prokletí domu slunečnic, prakticky všechno od Bolla) je SPLINTER rozhodně nadprůměr, i když tak slavné to taky není. Co by se dalo vyzdvyhnout je obsazení, protože všechny postavy hrají přirozeně, takže jim budete fandit, a potom také nápad s hlavním "záporákem", který sice nezapře slabší rozpočet, ale tajemno, strach a napětí utáhne. Škoda jen toho tolik kritizovaného zběsilého střihu, i já se musím přidat se svou troškou do mlýna, protože toho ve vypjatých momentech fakt není moc k vidění, když to vypadá, jako kdyby kameru držel někdo stižený nervovým šokem. Za tu skotačící utrženou ruku ale přidávám *, pro někoho se silnou arachnofobii patřičně hororový zážitek. (01.04.2009)

Hned začátek napoví, že tenhle nízkorozpočťák si bude pomáhat chaotickým střihem. No a když jsem viděl ústřední pár, tak jsem věděl, že je zle. Dvě vemena, kteří si nejsou schopni rozdělat stan si vyrazí do přírody. Kvůli své nulové manuální zručnosti jsou nuceni k odjezdu do motelu. Jenže po cestě narazí na druhý ( záporný ) pár. A z kladného páru jsou najednou rukojmí. Jenže to pravý zlo na oba páry teprve čeká. Film sice obsahuje trochu té chaotické ( díky střihu ) akce, krve a napětí, ale taky otřesný herecký výkony. Navíc vše kazí naprosto dementní kamera. Místy mi navíc film připadal jako hodně špatná komedie. (26.04.2016)

No kdyby se takovejhle příjemnej malej horor objevoval častějc než jednou za čtvrt roku, vůbec bych se nezlobil. Potěšující je hlavně zjištění, že je stále možné přijít s originálním monstrem, které ve své originalitě působí zároveň nenuceným dojmem. Ve Splinteru jsou to takové sympatické parazitické bodlinky, které mají kupu nepříjemných vlastností, jako například brát svému hostiteli život. Hlavní dvě postavy působí také velmi sympaticky, divák na nich může ocenit i to, že jejich chování je vzhledem k situaci poměrně racionální (tedy alespoň ve větší části filmu, v závěrečných dvaceti minutách už to trochu ujíždí). Nízký rozpočet se projevil hlavně v tom, že monstrum není nikdy vidět celé v pohybu - v těch momentech je nám totiž nabízeno pomocí sledu velice rychle sestříhaných scén (takže o jeho přesném vzhledu máme jen mlhavou představu), což však zase krásně koresponduje se způsobem jeho "chůze". Tudíž má toto nutné opatření spíše kladný efekt. Splinter jednoznačně můžu doporučit - je to bezproblémově fungující horor, v němž je přítomno napětí i nějaké ty krvavější scény. V závěru, respektive v posledních dvaceti minutách, bych sice ocenil trochu jiný vývoj děje, ale přesto jsem se snímkem spokojen. Bude druhý díl, nebude druhý díl ... (01.11.2008)

Mladý zamilovaný páreček („mistři světa“ ve stavění stanů a ON navíc „tak trochu“ filosof přes stromy) si vyráží užít do přírody trochu těch nevinných radovánek (pro ty, co doposud nepronikli do mých „jinotajů“ – zapíchat si) a jelikož nejsou schopni (si) postavit ani stan, nejprve je (zcela po zásluze) na cestě do motelu přepadne uprchlý trestanec se svojí sjetou (pardon, dva dny abstinující) přítelkyní mířící spolu do Mexika, aby se jim posléze (téměř) dostalo i to, kvůli čemu přijeli. (O)píchání. Problémem však je, že nikoliv „společného láskyplného“, nýbrž od ježury (dikobrazu?) z vesmíru resp. následně (na benzínce) od „Adamsovic pana ručičky“, co mj. rád (lidské) teplo. Splinter je další z dlouhé řady fantasmagorií (T. Wilkins musel mít skutečně (během natáčení) permanentně "pod kůží") a já se definitivně ujistil, že na příští dovolenou si přibalím i kameru, samozřejmě bez stabilizátoru. Je to přece tak jednoduché.... Někdy mě skutečně až zaráží, jak malé nároky (v daném žánru) někteří (z vás) mají. Nízkorozpočťáky typu Splinter jsou samozřejmě omezeny rozpočtem a tak musí (pokud chtějí diváka něčím zaujmout popř. strhnout) vsadit na jiné atributy než je vizuální (triková) stránka. Buď na budování postupné (paranoidní) atmosféry a následné její gradaci, či to vzít z opačné stránky, vsadit na odlehčenější (černo)humornou notu popř. to rovnou pojmout jako parodii. Splinter (až na pár=2 světlejších momentů) nic podobného nenabízí a tak (po zásluze) aspiruje na (nicneřešící) titul: naprosto zbytečný snímek. p.s. korunu tomu všemu nasazuje netradiční amputace ruky, v jejímž světle se snímek D. Boyela 127 hours jeví jako „mnoho povyku pro nic“ a skutečný A. Ralston jako velký „bolestín a cimprlik“. (05.06.2012)