Charlie Bartlett

Totálně nerealistická a naprosto rozkošná komedie o takových těch teenegerských problémech, distribuci víceméně legálních drog a psychiatrické praxi, kterou si na záchodcích na střední zřídil jeden osamělý Charlie (roztomilý, roztomilý Anton Yelchin). A také o zcela oprávněně naštvaném říďovi v podání Iron mana. Mimochodem, Kat Dennings tu vypadá jako dvojče Kristýny Leichtové! (16.03.2019)

Charlie Bartlett je lehce nadprůměrná komedie nezvyklého ražení, nejedná se tedy o pouhou teenagerskou jízdu zabývající se pubertálními adolescenty toužících jen po pivě a sexu, ale nebojte se, i na něj dojde. To, co film vyzdvihuje ze zapadlých kolejí průměrnosti, je scénář a dobře zahrané postavy spolu s neotřelým humorem. Hlavní představitel hraný Antonem Yelchinem, kterého jsme měli možnost zahlédnout v "Hearts in Atlantis" nebo seriálu "Taken" nám z malého kluka dorostl do podoby slušňáka v saku, už teď ho vidím v uhlazené uniformě pobíhajícího Pavla Chekova v připravovaném Star Treku po palubě USS Enterprise. Do popředí se tu ale dostává i někdo jiný, postava ředitele školy Gardnera, kterou si zahrál právě Robert Downey Jr. Na druhou stranu jsem očekával více, než film nakonec nabídl. Charlieho psychologická poradna měla na můj vkus krátkého trvání a právě zde jsem čekal větší hloubku a interakci s ostatními charaktery. Zato vztah mezi matkou a Charliem i ředitelem - otcem své dospívající dívky je celkem vtipný. Hudební stránka je celkem obyčejná, zazněly ty skladby od různých tvůrců ze žánrů pop, rock či jazz a mezi ně vkládá své melodie Christopher Beck. A jak řekl sám Gardner, doporučuji držet se motta: "Never attack a drunk guy with a gun." (7/10) (14.06.2008)

Vůbec jsem netušila do čeho jdu a přiznám se, že jsem se trochu obávala u teen filmu spousty vulgárních hlášek, ale byla jsem příjemně překvapená její absencí. Naopak to byla bezvadná a smysluplná komedie, kde jsem poprvé zaregistrovala Antona Yelchina, z kterého jsem nadšená, protože hrál naprosto excelentně. Jasně, že to bylo chvílemi trochu ujetý, ale to vůbec nevadilo, když se k tomu přidalo trošku smutku a trošku romantiky, tak to byl ve výsledku moc fajn film, který jsem si užívala až do konce. Sympatický ředitel Gardner alias Robert Downey Jr. byl jako vždy štramák i se svou sklenkou whisky a Murphey Bivens (Charlieho pomocník v psychologické poradně), kterého hrál Tyler Hilton, ze sebe v jednu chvíli vykouzlil taky moc roztomilý a podmanivý úsměv. Mezitím i skvělá muzika a nějaké ty nedostatky mě tentokrát nechaly úplně klidnou. (17.02.2013)

Další neotřelý (bojím se říct inteligentní) film z prostředí střední školy. Ano, dámy a pánové, originální filmy na téma útrap z americké střední skutečně existují! Přechytralý kluk toužící po popularitě a davu skandujícího jeho jméno se rozhodne udělat z pánských záchodků ve škole svou vlastní psychiatrickou praxi. A jen tak mimochodem i předepisuje léky.. Už samotný námět je opravdu zajímavý a jinde těžko k vidění, škoda jen, že do hlavní role obsadili takového nesympatického floutka. To ale alespoň z části vynahrazuje Downey Jr., protože ten zdatně zastínil všechny ostatní. Přesto se mi ještě o trochu víc líbila Kat Dennings, které si pro její výběr rolí začínám vážit (už od Daydream Nation). Co mi ale vážně kazí dojem jsou ty rušivé momenty jako např. protest proti kamerám, místo toho tam mohli více rozvést příběh zdeptaného Kipa anebo celkové porady na záchodcích. Nevermind, zasloužilé 4*. (31.12.2012)

Je chytrý, bohatý, ale není šťastný. 1) Milá komedie, jejíž předností a současně i jejím omezením je adresování teenagerům. Nevím, jestli její naivní melodramatická patetičnost osloví i jiné věkové skupiny. V několika světlých okamžicích silně převyšuje obvyklou produkci v tomto žánru. 2) Předvídatelnost ani povrchnost bych filmu nevytýkal - patří k žánru. Film ze středoškolského prostředí made in USA - co byste čekali? 3) Výborný leningradský rodák Anton Yelchin, od kterého bych si dal poradit, má silné charisma a lze jen doufat, že ho čeká slibná budoucnost. 4) I am just a stupid kid, říká Charlie v jednom okamžiku. Sedmnáctiletý kluk už tedy dítě rozhodně není, i když, pravda, dospělý také ještě ne. Hloupý český překlad - dítě - zdaleka nevyjadřuje mnohoznačnost anglického originálu. Nechcete si o tom popovídat? 5) Ale v něčem tu středoškolskou mentalitu Charlie vystihl dobře: Oh trust me doc, bringing psychiatric drugs and teenagers together is like opening a lemonade stand in the desert. (19.09.2010)