Réžia:
Paolo SorrentinoScenár:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Pasquale CatalanoHrajú:
Toni Servillo, Olivia Magnani, Adriano Giannini, Antonio Ballerio, Rolando Ravello, Angela Goodwin, Gilberto Idonea, Gaetano Bruno, Nicola Giuliano (viac)Obsahy(1)
Päťdesiatnik Titta vedie extrémne rutinný a nezáživný život v jednom švajčiarskom hoteli. Jeho každodenný stereotyp nemenných úkonov však naruší láska a všetky následky, ktoré so sebou prináša. Vizuálne fascinujúci film jedného z najtalentovanejších svetových režisérov súčasnosti Paola Sorrentina s hviezdnym Tonim Servillom v hlavnej úlohe bol nominovaný na Zlatú palmu na MFF v Cannes a získal viac ako 10 ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (160)
Autistický hlavní hrdina s kamennou tváří postupně odkrývá svá tajemství. Sorrentinovi se několikrát podaří naprosto dokonalá scéna, například ta se svěřováním tajemství nemá daleko ke genialitě. Film je téměř bezchybný, až na samotný závěr. Chtěla bych znát další osud nejen gamblera a jeho ženy, ale také barmanky, bankéřů, bratra, manželky a vlastně možná všech postav, které se filmem jenom mihly, neboť všechny byly svým způsobem zajímavé. ()
Paolo Sorrentino ukazuje, jak je schopen natočit snímek, u kterého budete přemýšlet, třeba jen proto, proč je konkrétní záběr tak dlouhý, ale přitom budete zírat na to, co se děje. Je to kriminální film. V pomalém tempu a s důrazem na herecké výkony, ale přesto s příběhem, který rozhodně nenudí a dovede zaujmout ve více rovinách. ()
Pravdou je, že Toni Servillo byl geniálně chladný, odtažitý, nekomunikativní, s kamennou tváří, beze špetky humoru, host osm let bydlící ve slušném hotelu ve Švýcarsku, a dole v garáži pod plachtou stojí hodně dobré BMW, se kteruým, a předaným kufrem peněz, míří pravidelně do banky. Zpozorníte. Bože, jak mne skoro třičtvrtě filmu nebavilo. Ale závěr je bezchybný, to se musí vidět. Výborná kamera. ()
Vemte hutnou atmosféru korejských gangster movies o "tichá voda břehy mele" (A Bittersweet Life), přidejte trochu techna jako od Tykwera, uhrančivě divokou kameru a grandiózní výkon Toniho Servilla a... a voilá máme tu asi nejlepší italský film, který jsem kdy viděl. 85 % ()
Velká škoda, že se italský film, který se snad jako první začal zabývat obyčejným člověkem žijícím v obyčejném světě, přepnul na luxusní svět celebrit, zločinu a přepychu. Velká nádhera, ano, ale k čemu? Příběh padesátníka začíná opět impozantně (tak jak má Sorrentino ve zvyku); meditací o tom, jak je pro samotáře důležitá fantazie. Ta se ale rozplyne do dvou křivolakých příběhů, o mafiánské kolaboraci a nenaplněné lásce, které se nesejdou, ale také proč by měly... Z aktivní fantazie zůstávají jen heroinové noční můry insomniaka. Tím ovšem nechci upírat fantazii režisérovi, scénáristovi ani hudebnímu skladateli. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (1)
- Kniha, ze které dívka v kavárně předčítala, je „Voyage au bout de la nuit" z roku 1932 od autora Louis-Ferdinand Céline. (Kritiq)
Reklama