Následky lásky

Že by intelektuál a vytříbený estét Paolo Sorrentino spáchal běžnou žánrovku? Ale kdeže. To jen rafinovaně a s jemným sarkasmem tahá diváka za fusekle. Poněkud mi to, jak nakládá s diváckým očekáváním, připomnělo Coenovic bratry a jejich Tahle země není pro starý. Ovšem s tím, že Sorrentino je přece jen komornější, pomalejší a jeho kousek má vyloženě klubový charakter. Kdepak, Následky lásky nejsou primárně o zločinu, spíš o pocitu životní prohry a především je to film o pomstě. Pomstě až za hrob, kde klíčem k pochopení celého filmu je úvodní scéna, kde se antihrdina příběhu podívá oknem ven a sleduje pohřební průvod. Když pochopíte, že jste před deseti lety zemřel, nemusíte se už ohlížet na následky. Toni Servillo podává soustředěný výkon a dokazuje, že patří k elitě současné italské herecké scény. Celkově mi tohle drama přišlo v pořadí jako druhý nejsympatičtější Sorrentinův kousek, jakkoliv určitě není pro každého. Celkový dojem: 80 %. (13.10.2016)

Tak jsem viděl poprvé nějaký film od oceňovaného a respektovaného italského režiséra Sorrentina. Neodvážím se hned vyrukovat s názorem, že je současně velmi přeceňovaný, k tomu potřebuji vidět hlavně Velkou nádheru a srovnat ji s Honem. V tomto případě se jedná o klubový snímek, pomalu plynoucí, s poměrně slušnou atmosférou a přiznám se, že jsem byl docela napjatý, jaká další tajemství nám hlavní hrdina vyjeví. Toni Servillo si celý film vystačí se "stone face" výrazem, dumal jsem nad tím, zda se aspoň jednou usměje, což se přece jen alespoň v závěru jednou povedlo. Zajímavě působí ty "akční" vsuvky s našlapanou hudbou, jako by Sorrentino věděl, že divák klimbá nebo stejně jako Titto je pohroužen do svých myšlenek a schválně jej chce z tohoto stavu vytrhnout, aby se zase věnoval jeho filmu. Je to mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a dnes nemám rozdavačnou náladu. (02.05.2014)

Velice zvláštní snímek, který se po většinu času vleče jako hlemýžď a hlavní hrdina nám názorně svou pokerovou tváří předvádí, kterak si nezadělat na vrásky (ani na ty od smíchu, ani na mračky). Následky lásky na mě zapůsobily hodně rozporuplně, pomalu plynoucí děj mi nevadil, zato dávkování informací o Tittovi a o motivu jeho žití mě poněkud vytáčel. Přestože by pravověrní romantici byli hodně zklamáni po odhalení jádra pudla, mně se celkově (mafiánské) vyústění více líbilo než nelíbilo a za jeden moment v závěru tu čtvrtou hvězdičku přidám. (30.08.2014)

Pravdou je, že Toni Servillo byl geniálně chladný, odtažitý, nekomunikativní, s kamennou tváří, beze špetky humoru, host osm let bydlící ve slušném hotelu ve Švýcarsku, a dole v garáži pod plachtou stojí hodně dobré BMW, se kteruým, a předaným kufrem peněz, míří pravidelně do banky. Zpozorníte. Bože, jak mne skoro třičtvrtě filmu nebavilo. Ale závěr je bezchybný, to se musí vidět. Výborná kamera. (28.01.2019)

Už dlouho jsem neviděla takhle vycizelovaný a přitom neokázalý film. Téměř každý záběr je malým uměleckým dílem, téměř každý záběr vypráví příběh jedné samoty. Kde asi je ta hranice, kterou když překročíme, tak už nikdy nenajdeme cestu zpátky k lidem? Můžeme je pak zahrnovat přemrštěnými dary, ale to už bude pozdě, protože ten pravý kontakt je navždy přetržený... i když…možná každý z nás má někde svého přítele, kterého sice dvacet let neviděl, ale který si na nás stejně – čas od času – vzpomene. (05.09.2011)