Planéta pokladov

Kombinace starého světa s budoucností mi upřímně vůbec nesedla, Planeta pokladů působí jako taková spleť všeho možného, s velice pomalým rozjezdem, se spoustou hluchých míst a jednodušším příběhem. Postavy mě moc neoslovily, naopak oceňuji pěknou animaci a s tím spojené krásné prostředí. Podmanivá hudba pana Howarda je doslova balzám na duši. Škoda, mít kvalitnější scénář, hned by to bylo o něčem jiném. 6/10. (01.02.2021)

Mladý Jim Hawkins si žije vcelku poklidným životem (až na nějaké ty trable s policajty) se svojí matkou v malé hospůdce. Jednoho dne u jejich hospody přistane loď, z ní vystoupí zbídačený cizinec, a z posledních sil předá Jimovi malou kuličku. Vzápětí je celá hospoda zničena útokem zákeřných pirátů. Ona kulička je totiž mapou k legendárnímu Flintovu pokladu. Jim, s přítelem, doktorem Dopplerem, si najímají loď, aby tento poklad nalezli. Posádka lodi ale není jen tak obyčejnou posádkou, a vzpoura na sebe nenechá dlouho čekat... Už jsem si všiml několikrát, že když je kvalitní předloha (a tou kniha od R.L.Stevensona rozhodně je), tak ani jejím přetvořením k obrazu svému (animák a ještě scifárna) se její kouzlo nedá úplně ztratit. Zvlášť když se do filmu přidá několikero vlastních elementů - hlavně dokonalý Morph, toho bych určitě chtěl :), atraktivní vizuální stránka (animace se opravdu povedla) a takřka dokonalá hudba Jamese Newtona Howarda... (04.01.2011)

Skvělá, byť opomíjená Disneyovka, jakou bych stylem stavil po bok neméně dobré Atlantidy. Bavilo mě spojení klasických pirátů s trochu absurdním zasazením do vesmíru, vybuchujících supernov a exotických planet. Úhlavní příběh výpravy za pokladem byl zábavný, sympatický, plný fajnových postav a několika celkem překvapivých vývojů vzájemných vztahů. Navíc je to jedna z mála Disneyovek, která neotravuje přehršelem písniček - je tu v podstatě jen jedna, ale chytlavá a výtečně doplňující neveselý příběh protagonisty. Film jsem si užil od začátku do konce, nechal se unášet touhou po objevování, ale i emocemi vyjádřenými vlastně jen skrz pohledy. (10.08.2020)

Bez mučení se přiznám, že Planeta pokladů je moje srdeční záležitost. V dobách mých pubertálních u mě běželo jen HBO téměř, a Planeta pokladů denně. Jedna z posledních klasicky ručně malovaných pohádek dostala nový kabát a vyrazila do vesmíru, kde se tvůrci pokusili zkombinovat námět z Ostrova pokladů a Star treku. Výsledek? Čistě kriticky naprosto bezzubá pohádka o odstrčeným klukovi, co získal přátelé, přepral ty zlý a jako bonus dostal nejlepšího kamaráda, kterýho jsme si všichni přáli mít, roztomile žvatlající růžovou kouli. 3* za nostalgii a ústřední píseň, která mi dodnes nahání husí kůži. (19.04.2016)

Planeta pokladů má mnoho společného s Černým kotlem - mladého hrdinu, zcela výjimečnou animaci a bolestný finanční průšvih. Ostatně snímek vycházející z motivů známého románu Roberta Louise Stevensona se měl točit po Černém kotli, ale, jak známo, na svůj vznik si musel počkat nejméně patnáct let. I tak to byl propadák a je to velká škoda. Planeta pokladů ani po více než dvaceti letech od svého vzniku nijak nezestárla a musím přiznat, že podobně jako Černý kotel si mě získala od prvních minut. Je to klasický dobrodružný příběh se vším, co k tomu patří - včetně nádherné hudby Jamese Newtona Howarda. Planeta pokladů si zaslouží druhou šanci - a vaše docenění. (02.11.2023)