Aladin

50. Zlatý Glóbus za rok 1992 - cena (3) - *Nejlepší hudba - Alan Menken, *Nejlepší filmová píseň - "A Whole New World" - Hudba Alan Menken, text Tim Rice, *Zvláštní cena - Robin Williams (za dabing) + nominace (3) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší filmová píseň - "Friend Like Me" - Hudba Alan Menken, text Howard Ashman, Nejlepší filmová píseň - "Prince Ali" - Hudba Alan Menken, text Howard Ashman (13.12.2008)

Aladin disponuje velmi, velmi zhuštěným dějem, kdy se pořád něco děje. Naštěstí měl k dispozici dobré režiséry, takže se ani na chvíli neztratíte. Tahle arabská love story je podaná s humorem, který pobaví i dospělé, a možná i překvapí překrásnou animací. Jediným mínusem jsou snad džinovy metamorfózy do slavných osobností dneška a odkazy na moderní přístroje - tohle se opravdu do Aladinova příběhu nehodilo. A poprvé u Disneyho se mi opravdu líbily písničky! (25.03.2010)

Vcelku fajn akce a jednoduchý příběh (a obzvlášť baví představa že by někdo v Hollywoodu měl film natočit film i dnes po jedenáctém září, trololo), který przní tradiční pitomé Disneyovské písničky a ohavně exaltovaný džin s humorem plným modernismů. Jako nostalgická vzpomínka na hodiny v dětství propařené u Aladin videohry to potěšilo, ale jako hodinový minifilm mezi vánočními pohádkami by to bylo lepší. 6/10 (08.02.2014)

Což o to, Disneyovka je to velmi dobrá. Tentokrát je méně písniček za cenu příběhu obohaceného až převršelu šíleností, tedy hlavně díky naprosto ujetému Džinovi. Ženská hrdinka zde hraje druhé housle a toho pravého hlavního hrdinu zaujímá Aladin, vč. i nejednoho sidekicku ve formě temperamentního opičáka, či létajícího koberce. I hlavní záporák plní svou roli skvěle, což je u Disneyho klasika, která nezklame. Rozhodně z Aladina nemám tak silný dojem, jako třeba z Malé mořské víly, či Lvího krále, ale protože si jej spojuji s hrou, kterou jsem hrával jako malý, velká sympatie a náklonnost tu samozřejmě je a jsem rád, že jsem prvně viděl i film, ze které ona hra jen úzce vychází. 80% (30.01.2017)

No to je ovšem jiná. Upřímně nechápu ty stížnosti na údajný sexismus Disney, protože oni ten svůj zavedený typ postavy – atraktivní flákač s iluzemi o své výjimečnosti – zachovají i při změně pohlaví. Tentokrát však udělali skutečně tvůrčí krok, dovedli ji do zcela logické podoby a udělali z ní zloděje z povolání s psychotickou posedlostí nenáročným životem a bohatstvím, jehož zahálčivost se rodí z přiznané nechuti k práci – představte si Popelku, kdyby kradla ručníky a měla osobnost. A co je nejlepší, tahle zásadní charakterová vada je nejenom pojmenována, ale funguje jako jádro příběhu a teprve její vědomé napravení a vyměnění za nesobeckost a obětavost umožňuje hrdinovi vysloužit si svůj happy end, čímž se z Aladina stává historicky první disneyovská princeznovka s použitelným morálním ponaučením. Do toho nám navíc vstupuje popkulturní smršť a meta riffování v podání vynikajícího Williamsova džina a nebývale zvládnutá princezna, která na jednu stranu není ořezávátko a zároveň svou okázalou emancipovaností nikdy nevstupuje do té otravné říše typicky pokryteckých, užvaněných, feministických Mařen. Osobně jdu sice víc do kolen z Flynn Ridera, ale tohle je pravděpodobně první disneyovka, kterou bych dětem pustila beze strachu, že z nich vyrostou amorální oportunističtí zmrdi, a to nějaké mé osobní áchání dalece převažuje. (17.08.2014)