Ružový panter

Jako remake nebo pocta nepoužitelné, jako zjednodušená verze Clouseaua pro novou generaci super. Nejvíc mě uklidňuje to, že je hlavní postavou víceméně úplně jiný hrdina, humor cílí zcela jinam, ale rámec příběhu s diamantem a zločinem zůstal stejný. A v Martinově podání je třeba takový "hamburger" scénou doslova legendární. (05.03.2011)

Určitě to není taková katastrofa, jakou bych podle dosavadního ohlasu čekal a to přesto, že řada forků byla trapných, řada jich nefungovala a některé byly poněkud přetažené nebo naopak nedotažené. Dokonce i přesto, že Steve Martin není Peter Sellers. Mělo to švih, několik vydařených momentů, několik výborných hlášek, a Martinova variace Clouseaua byla přes na první pohled shodné pojetí překvapivě odlišná a v některým momentecvh se mi dokonce zamlouvala víc než originál. (13.02.2010)

Děsná trapárna s neskutečně dementním Stevem Martinem, která ale chrlí takový množství vtipnejch situací, asi tak každý 2 vteřiny jednu, že to člověka nakonec přece jen rozesměje, ale Peter Sellers a jeho růžovej panter to je jako úplně jiná kategorie, to se ani nedá srovnat, tohle předvádí hodně stupidní americkej přehnanej a křečovitej humor bez špetky originálního nápadu a vytratila se ta lehkost, kterou tomu dodávali Britové a Sellers (04.05.2009)

Viděli jste film o filmu, kterej dávali na Čt? Pokud ano, nemusíte se už na tenhle film dívat, protože všechno, co je tu jen trochu zábavný, nacpali tam. A to i s tím, že několik věcí je zábavných pouze ve filmu o filmu. Já měl tu smůlu, že jsem ho viděl nějakou mně neznámou náhodou dvakrát, takže i to, co by mě pobavilo mě nepobavilo, protože jsem to viděl už předtím. Děj sice celkem odsýpá, ale většinou se tu jedná o nehumorný křeče, totiž chci říct skeče, který prostě nejsou směšný. Největší problém ale vidím ve změně postavy komisaře Clouseaua. Z bláznivé figurky s různými výstřelky a trpící velkou nešikovností je v podání Steva Martina jen další přitroublý paňák, který ty blázniviny spíš vytváří úmyslně, než aby ho provázely od přírody. Navíc ten Martinův strašnej hranej francouzskej přízvuk, kterej prostě NENÍ směšnej, strašlivá napudrovaná paňáca Beyoncé, řeknu vám, že kdyby tam nebyli přítomni Kevin Kline a Jean Reno (kterej má paradoxně téměř nulovej přízvuk), dal bych odpad jako vyšitej, protože zasmát se u komedie na třech nebo pěti místech, to je opravdu k smíchu. (17.05.2006)

Oživení značky s názvem Růžový panter si samozřejmě hned od začátku říkalo o malér. Ten se nakonec skutečně stal, přestože musím uznat že mohl být mnohem větší. Steva Martina moc nemusím, ale v tomhle filmu mě nějak extra nevadil. Humor je často hodně jednoduchý až primitivní a jako nejlepší bych označil scénu, kdy se učitelka angličtiny snaží naučit Clouseau říct jak si správně říct o hamburger. Stejně jako se nedá zapomenout na prohlídky pokojů, závěsů a stříhání jakýchkoli drátů. 40% (04.06.2008)