Fimfárum 2

Bohužel o něco slabší než první Fimfárum a kvalitativně nevyrovnané. Oproti "jedničce" relativně málo animační invence a drobných vtípků, místy trochu utahané. Dialogy Oty Jiráka mi přišly většinou hodně zbytečné, pohádky mohly myslím velice dobře fungovat i bez nich. Animaci obecně chybí trocha dynamiky -- ne té přeexponované americké, ale změna rytmu nebo střihu by určitě prospěla. Stále však nadprůměr. (25.02.2006)

Už jsem nebyl tak okouzlen, jako u jedničky (není tu žádná gradace, vše je ve stejném stylu, jako jednička). Stejně je ale Fimfárum 2 milé. Je to pěkná podívaná a například příběh o třech hrbáčích se mi velmi líbil :) (se na něj jdu podívat ještě jednou :), jo alkohol a zbraně :) ). Opět dobrá práce (19.11.2008)

Oproti prvnímu Fimfáru zde chybí moment překvapení. Všechny příběhy jsou akademicky učesané, vypulírované a nic tudíž nevyčnívá z řady, řemeslně slušně odvedené, jen holt to co jsem čekal tam bylo a ani o chlup víc. Ke všemu navíc trpí neúměrným natahováním děje, takže Vám úsměv posléze tuhne a přesvědčujete sami sebe, že je to moc fajn, protože jste čekali, že to bude fajn. Tož tak. (29.10.2011)

Více jsem se bavil u prvního Fimfára. [Hrbáči z Damašku] a [Tři sestry a jeden prsten] byly moc fajn, ve zbylých povídkách jsem se bohužel nějak nenašel (Paleček byl přitom v dětství jednou z mých nejoblíbenějších pohádek). Přesto se pořád jedná o příjemnou a pěkně zpracovanou záležitost. Budu se těšit i Do třetice všeho dobrého... (17.05.2009)

Zpracování hezké, ale s Werichovou předlohou mám problém, protože mi přijde odosobněná, zlá, místy až odporná. 1. mlýnku vař - vyprávění o dvou bratrech, kteří tedy startovali ze stejné čáry, přesto je jeden chudý a druhý bohatý... nikdo nechápe proč, ale tohle Werichovi nevyčítám, to v pohádkách bejvá. No a ten bohatý je samozřejmě považován za zlého, ačkoli chudému věnuje zdarma celou půlku svého prasete. Chudý je ňouma, co udělá, kdo mu co řekne, proto jde s tím prasetem k čertu, navíc poslechne na první pohled pochybnou radu na první pohled pochybného týpka, aby si místo bohatství vzal od lucifera za to maso starý mlýnek. Děti, z toho si příklad neberte, podobní týpkové si v reálu dělají buď jenom srandu, nebo jim to zrovna dvakrát nemyslí. Tohle ale byla naprosto nepravděpodobná výjimka, mlýnek se ukázal být skutečným kaufem. Vyrábět z něčeho nic dokáže každý, ale vyrábět z ničeho nic z ničeho něco, to dokážou jen dva - mlýnek a bůh. Á, tak mě napadá.. nejsou ty dva náhodou jedna osoba? Není ten bůh, ke kterému se všichni modlí, pouhopouhý mlýnek? Logiku by to dávalo, proto bůh zakazuje zobrazovat svou podobu, zkrátka se za ní stydí! No a zkrátka teď si ten bůh leží na dně mořském a sype se z něj sůl... takže moře by mělo být čím dál tím slanější a hmotnost Země neustále narůstat. Teda né že bych byl nějak extra zběhlý ve fyzice, ale neznamená to, že se naše planeta začne přibližovat ke Slunci? Tím pádem by se krásně vysvětlilo ono globální oteplování, COdvě je v tom nevinně. No a ti, co odmítají nepodložené novoty, a stále tvrdí, že Zemi nesou čtyři sloni stojící na zádech želvy, propadají do depresí a pášou sebevraždy, protože jim je jasné, že tu rostoucí tíhu prostě ty zvířata nevydrží, slonům se jednou ty nožičky zkrátka podlomit musejí a želví krunýř taky nesnese všechno. 2. tři sestry - pěkný příklad ošklivé pohádky, ty sestry svými manželi pohrdaly a neštítily se ničeho (zvláště ta s tím zubem). Zasloužily by pár facek a né uchechtané usmíření na konci. 3. a 4. viz bod 2 obecná část. (17.01.2015)