Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Pri Slnecnom state som po dlhom obdodi konecne zazil uz takmer zabudnuty pocit zo sledovania slovenskych filmov - bezchybna formalna stranka (dokonca ani stopa po zle zosynchronizovanych postsynchronoch, krasna Strbova kamera, "vymazlenej" soundtrack) a vydareny pribeh (scenaristicky pekne vyhrany a charakterovo rovnomerne rozvrstveny), z ktoreho aj vdaka mimoriadne trefnym dialogom (toto na filme ocenujem zdaleka najviac, ze pre mna az na jednu vynimku boli dialogy plne uveritelne a zive) doslova srsal "touch of reality" aj vdaka chirurgicky davkovanym odlahcovanim pomocou jemneho humoru (tak situacnym ako aj konverzacnym). Jedine co mi na filme trocha kazilo dojem dokonalosti bol predstavitel Tomasa, ktory podla mna znacne prehraval a jedna scena - pre mna nasilne vykonstruovana a nelogicka. Inak iba sama dobrota. (01.04.2005)

Moje prvé zoznámenie sa s Martinom Šulíkom. Výsledok je viac ako uspokojujúci. Namiesto Slovenska sa nachádzame v Čechách a tým pádom sme uprostred inej mentality a názorov, aj keď sú v mnohom s tými slovenskými podobné. Jednak vďaka tomu sa tu vytvára veľmi krásna súhra medzi českým a slovenských hercom - ktorá je umocnená tým, že slováci sa nehrajú na čechov ako to v dnešných filmoch býva a hovoria po slovensky. To umožňuje zbaviť charaktery neprirodzenosti a dáva nám priestor aby sme ich objavovali. V tomto smere je Šulík znamenitý rozprávač. Každý zo štvorice kamarátov má svoje drobné radosti aj starosti a ich život je znázornený až na tých pár bitiek bez výraznejšej dramatizácie. Je to život nesúrodej skupinky, v ktorej každý zastáva dôležité miesto a bez ktorého by skupinka nebola funkčná. Ďalším veľkým plusom filmu, okrem humoru, ktorý je trefný a postavený na hovorenom slove, je tiež fakt že Šulík vytvoril funkčný mikrokozmos, kde má každá scéna svoje opodstatnenie a miesto. Prechody medzi scénami sú nenásilné a častokrát sú spravené cez prirodzenú akciu, ktorá sa v deji neskôr vyvrbí. Rozhodne jeden z najsilneších súčasných slovenských filmov, ktorý možno nie je súčasný, ale ktorý by pre technickú a príbehovo precíznosť mohol len veľmi ťažko zostarnúť. (05.03.2013)

Škoda, že scénář často naznačí a nedotáhne. Autoři zalidnili film spoustou postav, ale skáčí (zejména mezi jejich partnerkami) strašně nahodile, bez jakéhokoliv ladu a skladu. Menší počet postav by rozhodně prospěl. A některé scény by si zasloužily vystřihnout (nemluvě o poslední scéně, která je hodně bezradná). Post Scriptum - Sluneční stát je název utopistického díla Thomase Campanelly. Že by vyjádření Šulíkovy a Leščákovy nevíry v uplatnění v novém zaměstnání? (24.06.2005)

Velmi dobrý česko-slovenský film, ve kterém excelují jak známé (nesmlouvavý Igor Bareš, usměvavý Oldřich Navrátil nebo Petra Špalková), tak i méně známé (především ústřední slovenské duo Ivan Martinka a Ľubo Kostelný) tváře. Martin Šulík natočil citlivý film z prostředí Ostravska, jehož výborný námět umocňují již zmínění herci. A co je důležité..celý snímek, ač vážný, nepostrádá tragikomiku. "Víte, co mi řekl před celou třídou? Že sem kokot. A jak já sem před nima vypadal? Jako kokot." (15.01.2007)

Kdybych totéž v bledě modrém neviděl dříve v perfektním britském "Brassed Off" s Ewanem McGregorem, uvažoval bych nejspíš i o čtvrté hvězdičce. Jednoznačně spíše vtipné než vážné, což je dobře, protože sociální sondu na tohle téma bych zrovna vidět nemusel. Najdeme tu několik bezva hlášek ("No tak to asi není on..."), ale u části z nich se mi zdálo, že už někde byly. Celkově je film sice poněkud nevyvážený, ale jedním si u mě velice šplhnul tím, že je popřením Troškova dělení filmů na "pro diváky" a "pro kritiky" u tohoto se pobaví všichni bez rozdílu. Velice slušné tři. (29.06.2005)