Román pre ženy

O tři dny později si už ani pořádně nepamatuju, o čem to bylo a to je s podivem, protože třeba Francouzský polibek jsem neviděl nejmíň rok a dokázal bych některé dialogy odříkat zpaměti a spoustu scén vidím před očima. Román pro ženy není špatný, protože aspoň nenudí. Ale vtipy autoři pasují až příliš často až příliš na sílu. Některé věci jsou naprosto zbytečné (kadeřnice, o jejichž časovém určení si nejsem jistý dosud). Srovnání Radya se Sexem ve městě je trefný, až na to, že Sex ve městě je přeci jen ještě o něco dál a to tím lepším humornějším, více feminističtějším a sakra vulgárnějším směrem. Postavy tu nejsou nic moc, možná až na Vašutovu, zbytek je naprosto nezajímavý. Herecky ale exceluje Simona Stašová a to hlavně v části, kdy se dozví a sžívá s Pažoutem a Stella Zázvorková když se zblázní a zničí stromek. Hlavní hrdinka je povrchní až to bolí, zamilovává se málem každý den a pokud je to archetyp průměrné dnešní dívky, vstoupím radši do kněžského semináře. Vieweghovy knížky jsem nikdy nečetl, jejich adaptace jsem sice viděl, ale taky mě nebraly. Jeho smysl pro humor mi přijde příliš strojenej a napasovávanej. Jo a Něrgešová by měla zůstat v Superstar. Na to se nedívám a tak nebudu muset přivírat oči. A tak zůstává jen dobrý dojem z Marka Vašuta a jeho charismatickýho pětačtyřicátníka ve formě. (15.11.2006)

"Nazdar, Lauro. Musím bohužel konstatovat, že ani dnes nevypadáš vyrovnaně." Pokud se mám k tomuto snímku vyjádřit naprosto odborně, tak nejhezčí byla Laura. A asi taky nejméně zábavná, protože světoběžnická maminka, prostatik Pažout, nesmělý balkónista Žemla a zejména rýpavý Hubert hlásili o několik levelů výše. Já jsem sice nikdy nečetl Vyrovnanou ženu a místo vagíny mám takový podivný chobůtek, ale přesto si troufnu tvrdit, že tento román je tak trochu i pro mě. (22.06.2016)

69% - Tak nevím... Je mi upřímně líto, že dávám Románu pro ženy nízké hodnocení. To proto, že jsem po velmi dlouhé době viděl český film ze současnosti, který mě něčím oslovil, který se mi fakt líbil, a ve kterém zazní pár zajímavých moudrostí. Kamera, hudba, nápady, vše na technicky špičkové úrovni. ALE... -a teď se asi pouštím na tenký led- příšerné herectví mě rušilo již od samotného začátku. Výborní herci předvedli výborné individuální výkony, jež mi ale těžce neladily s tím, co se zrovna děje všude kolem. Kromě Zázvorkové a Donutila téměř všichni hráli, jakoby na svůj talent chtěli křečovitě upozorňovat v každém záběru, což udělalo z celku nepřirozenou a kostrbatou estrádu. V průběhu filmu jsem si uvědomil, že mezi hlavními postavami se nevyskytuje jediná kladná, ale jeho naprosto předvídatelný závěr všechny v kladné promění (WTF???). Žánrově těžko zařaditelný Román pro ženy si mě nezískal, i když k tomu měl hodně blízko... (06.05.2006)

Renčův film o nevyrovnané redaktorce Vyrovnané ženy a mužích, co to nemají srovnané, je opravdu vhodný snad jen na vyplnění čekací doby u kadeřnice při dělání melírku.. Bylo by chybou brát tuto lacinou sondu do partnerských vztahů bez nadsázky a přitom si rozhořčeně masírovat dotčené mužské či ženské ego. Hlavním problémem je pramálo skutečně nepodbízivé vtipnosti a na tom Román pro ženy shořel jako papír. Vašut hrál jako by byl v Ruské ruletě s Kaiserem a Lábusem, Stašová přehrávala a Něrgešová herectví neúspěšně předstírala, takže nakonec nejvíce zaujala figurína Humphreyho Bogarta před bistrem Casablanca, která ví, že mlčeti je někdy zlato (viz. úsporná role Donutila). (01.06.2009)

Jsem značně překvapen. Ze začátku jsem byl poměrně zhnusen očividným přehráváním a celkovou nevěrohodností. Za chvíli jsem si ale zvykl a výborně jsem se bavil. Zhruba po hodině však přichází hluché místo a snímku, zdá se mi, se z toho už nepodaří vybruslit a končí tak nějak - všelijak, jenom ne zajímavě nebo snad dokonce působivě. (02.04.2006)