Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (280)

nevermore 

všetky recenzie používateľa

Že dávám jen 3 hvězdičky? Myšlenka celé hry i dvouhodinový herecký výkon Hrzánové jsou skvostné. Bára H. dokonce hraje tak přesvědčivě, že po pár minutách již zcela zapomu, že není malá holčička, ale stojí tam dospělá žena. Nicméně jsem asi ocejchován Járou Cimrmanem natolik, že mi většina fórků přišla pouze dobrých, leckdy průměrných, ale zase na druhou stranu musím říct, že nikdy vyloženě trapných. U mě je Hrdý Budžes normální dobrá divadelní hra, však žádný kult. 65% ()

Mertax 

všetky recenzie používateľa

Budžese jsme měli v doporučené četbě a jak to tak bývá, nikdy jsem se ke knize nedostala. Co se týče divadelní inscenace, převládá u mě zklamání. Stejně jako někdo u her Járy Cimrmana ani nehne brvou a druhý se válí po podlaze smíchy, tak i tady se diváci dělí na dva tábory, soudě podle reakcí v divadle a komentářů. Hrzánová hraje svůj part výborně a je až neskutečné, že není vůbec těžké jí uvěřit onu osmiletou holčičku. Některé intermezza byla vyloženě trapná a J. Vlčková (ta copatá) to se svou teatrálností přeháněla. L. Jeník působil přirozeně, ale nechápu, proč si ani po pause nevyměnil to propocené tričko:). Párkrát jsem se zasmála, ale jak nad tím tak přemýšlím, připadá mi, že většina humoru nevychází z geniálního monologu, ale hlavně z intonace a práce s hlasem plus mimiky/gestiky Hrzánové. Kostýmy jsou však geniální, což se ale nedá říci o chudé scénografii - a já si kladu otázku, jestli to byl účel a nebo prostě nebyly peníze. Škoda, že se mrazivé repliky utopily ve srandičkách, protože takhle je to jen trochu lepší Kája Mařík, kterého jsem na kazetách tak ráda poslouchala:).„Na jevišti právě probíhá pausa - to je jako přestávka, to se tak u divadla řiká!“ /// „Už jsem úplně celá ve Vánocích!“ ()

Reklama

progression 

všetky recenzie používateľa

Omlouvám se ostatním hercům, ale nezapomenutelná "One Woman Show" Báry Hrzánové v roli Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ. Její geniální monolog i herecké ztvárnění "období husákovské normalizace" z pohledu osmileté Helenky a podle knižní předlohy Ireny Douskové (první část trilogie) nutí diváky neustále oscilovat mezi záchvaty smíchu i pocity přesně opačnými. Člověk by ani nevěřil, že celá "tehdejší doba" se dá popsat a hlavně předvést takovýmto absurdním způsobem. O to silnější je pak ten výsledný dojem. ()

hellequine 

všetky recenzie používateľa

Tato hra se v mém osobním žebříčku zařadila na první místo k Cimrmanovi a k Dívčí válce (samozřejmě typ humoru nelze srovnávat). Bára Hrzánová mi byla vždycky sympatická, ale výkonem v této hře mě doslova dostala. Je až obdivuhodné, co jeden člověk může na jevišti dokázat.. (I když její křoví také odvedlo dobrou práci..:) ()

sona123 

všetky recenzie používateľa

Nemůžu jinak, musím do plných. Díky za Českou televizi, která hru odvysílala, nejsem z Prahy a divadla máme úžasná v Brně, ale stejně je mi líto, že řada úžasných věcí mi prostě unikne - a tohle byla paráda (aha, takže Příbram, ale to nevadí, i tak). Hrzánová famózní, nedovedu si na jejím místě už představit nikoho jiného. Smála jsem se, jako dlouho ne, vzpomínala a představovala si, jaké to bylo (jiskrou jsem byla jen rok, nebo tak nějak, na pionýra už naštěstí nedošlo a naši k tomu měli podobný postoj, jako rodiče Helenky)...a naučila se nové slovo - TAJEM. Paráda, co víc k tomu dodat. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (6)

  • Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
  • Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
  • Bára Hrzánová (Helena Součková) najezdila na pionýrském kole během 500 repríz přes 10 km. (Keldak)

Reklama

Reklama