Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(viac)Recenzie (280)
Po první části mohu jen prohlásit, že Bára nemaje krásy, štíhlosti ani výšky běžné ženy, napravuje to svým skvělým lidským herectvím a komedianstvím (hele děcka seru na to ale spektákl vám udělám). Po revoluci se všichni tvůrci nalepili na komunisty jako krásný, etický a dobrodružný námět. Však je nutno rozlišovat, co je vyložená šmíra a co je strhující satyra. Bára to fakt zvládá krásně, na to bych do divadla vážně šel. ( Tím naznačuji, že chodit na novodobé české divadlo je ztráta času, iluzí a peněz-byl jsem tam několikrát, už proboha neee) ()
Výkon Barbory Hrzánové jest hodný jen a pouze samým superlativům, o tom nemůže být pochyb. I já bych jí na konci představení aplaudoval ve stoje. Ovšem, zde se hodnotí celky, nikoli jednotliví herci. A jako celek pro mě Hrdý Budžes zase tak převratným zázrakem není, dost možná i kvůli subjektivní averzi vůči všemu, co je spojené s dobou, do níž je příběh situován. ()
U záznamů divadelních her pravidelně usínám (s výjimkou Cimrmana samozřejmě), ale sledovat Báru Hrzánovou v Budžesovi je čistá radost. A i když se mi zdá, že jde vlastně spíš než o divadlo o převyprávění knížky, byl jsem (i díky vcelku nápadité realizaci) hodně příjemně překvapen. Ale stejně bych to celé viděl nejraději naživo. ()
Nadmíru vtipná inscenace, která je postavena na naprosto bezchybném výkonu Báry Hrzánové. Místy dokonce i samotná Hrzánová se neubránila smíchu. Ovšem nadruhou stranu jde o inscenaci, kde obraz není nijak moc prvořadý, důležité je to slovo. Bohužel při představeních jednoho herce začne být inscenace po určité době trochu únavná a právě Hrdý Budžes mi už ke konci přišel furt na stejný brdo a už trochu tak nějak o ničem. Avšak Hrzánová se pohybovala pořád na vrcholku, nezakolísala ve výkonu, proto přidávám pulhvězdičku... ()
Naprosto okouzlující Bára Hrzánová rve hlasivky od smíchu a oční bulvy od sladkohořkých slz. Neuvěřilná záležitost stojící na jejím fenomenálním herectví. Měl jsem to štěstí vidět inscenaci naživo a zjistit, že záznam neubral představení vůbec nic!!! Dokonalá inscenace o dětské názorové neposkvrněnosti a netečnosti vůči okolní nesmyslnosti. Dokonalé divadlo... ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (6)
- Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
- Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)
- Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)
Reklama