Deň po

Zvláštní, že filmů jako je tento nevzniklo víc. Přitom je jich třeba. Někteří lidé si totiž myslí jak není život v postapo super. Vidí to tak že si koupí plynovou masku, nějaké plechovky a balenou vodu. Zavřou se do sklepa, a až bude po všem, tak vylezou ven do úžasného světa, kde budou moct všechno co nemohou zkusit dnes. Skutečnost je ale taková, že nemá cenu jaderný výbuch přežít protože život po něm je peklo. BTW myslím si, že Vlákna byla lepší, protože ukazují jak je současná přetechnizovaná civilizace komplikovaná a křehká. (21.06.2016)

Po sugestivních a mrazivých anglických Vláknech, je Den poté dalším TV filmem, který zpracovává pohled na jadernou válku, její příčiny, průběh a nedozírné důsledky. Úvodní hodina děje ukazuje životy obyčejných obyvatel, představí nám nikterak zajímavé postavy a obsahově by se tato první část filmu dala přirovnat k nějakému tuctovému, zapadlému televiznímu dramatu, jakých se točí desítky. Až na ten rozdíl, že s postupujícím dějem se začínají čím dál víc formovat rysy blížící se katastrofy, která je na spadnutí. Mnozí jakoby si ani neuvědomovali nebezpečí, které visí ve vzduchu. Samotný výbuch je pak zpracován tak hrozivě, že mě až mrazilo. Musím však říct, že Den poté na mě nezapůsobil tak silně, jako právě Vlákna. Zvláště, co se týká zpracování světa "poté", Vlákna mi přišla mnohem realističtější. Po sledování na mě padla menší depka a emocionálně mě to zcela dostalo. Den poté ve mě zanechal "jen" pocit z kvalitně odvedené práce. Rozhodně stojí za zhlédnutí, záleží na každém, jaký z těchto dvou snímků na něj víc zapůsobí. (12.12.2015)

Dost možná to tak jednou dopadne, protože lidstvo je nenapravitelné a nepoučitelné a můžeme použít slova, která ve filmu zazní, avšak v opačném slovosledu - lidé nejsou blázni, ale šílenci. Den poté je dost depresivním snímkem, sugestivní ukázkou blížící se jaderné války a jejích destruktivních následků. Mě osobně tento počin zaujal více než Vlákna, která se mi tenkrát jevila zdlouhavě. Podobných filmů by mohlo být i více. (08.12.2014)

Stupidita lidstva se dotýká nebes. Těžko hledat realističtější a děsivější film a jaderném běsnění, než je tento (řekl bych neprávem opomíjený) snímek. Scéna výbuchu jaderných bomb mě opravdu zamrazila, a to i přes efekty, které můžou vyznít trochu televizně a old-schoolově, ale neztrácí na působivosti. A není jediná, film je plný děsivých a odstrašujících záběrů. (10.06.2011)

Trochu více filmovější předchůdce britských Threads. Nejlepší je samozřejmě eskalované napětí ve středu filmu ohledně vyhrocujícího se konfliktu přes vypuštění raket na Sověty, až po výbuch těch sovětských na území USA. Události po výbuchu jsou hrůzu nahánějící, ale Threads je dotáhli ještě do většího časového úseku s mnohem tvrdším emocionálním dopadem. (08.07.2012)