Pán Rosnička

Pan Rosnička je dobrý film. Dost dobrý na to, aby se ocitl v červeném poli. Jenže na to, aby si ho člověk - slovo vychutnal asi není ten nejlepší termín - tedy řekněme, aby ho člověk dokázal vstřebat, potřebuje určitou životní zkušenost, která přichází s věkem. Je to totiž film o krizi středního věku a krizi hodnotového žebříčku hlavního hrdiny. Nicolasi Cageovi v hlavní roli se pod rukama rozpadá manželství, jeho děti mu připomínají zmrdíky, aniž by si plně uvědomil, že jsou výsledkem jeho genů, nedůsledné výchovy a otiskem svého okolí, které pomáhal vytvářet. Má navíc otce, který ve svém povolání dosáhl maximální úcty a dokázal být daleko lepším otcem a manželem než jeho nespokojený potomek. Dave by rád žil jinak, jenže mu v tom brání vlastní zbabělost, lenost a někdy docela obyčejná smůla. Co je nepříjemné, film se přes odlišnou zámořskou kulturu a odlišné sociální prostředí pohybuje v realistické poloze, která bude myslím nejednomu muži středního, tedy mého, věku nebezpečně známá a v leččems se bohužel taky pozná. Řada momentů dokáže tnout do živého a vyvolat silné, ne zrovna příjemné, emoce. Od maximálního emocionálního zážitku dělí Pana Rosničku snad jen zbabělost tvůrců, která jim nedovolí svého hrdinu nechat padnout na držku se vším všudy, a tak je marasmus Daveova osobního života kompenzován jeho pracovním úspěchem, korunovaným prestižní pracovní pozicí s dvoumilionovým ročním příjmem. Znám nejednoho člověka ze svého okolí, který by svou rodinu s klidným svědomím za ty dva miliony dolarů plus bonusy vyměnil. Celkový dojem: 90 %. Nicolas Cage v hlavní roli hraje s přehledem a snímku určitě neubližuje. (20.04.2010)

Film pro všechny, kteří alespoň jednou přišli domů, sedli si do křesla a z neznámého důvodu posmutněli. Sice jsem byl těsně po zhlédnutí mírně zklamaný, ale o několik dní později jsem si právě takhle sedl a najednou jsem viděl Cage a Caina, jak se baví v autě o pohřebním proslovu a pochopil jsem, že Verbinski prodal to, co chtěl sdělit, tím nejstylovějším způsobem. (30.08.2006)

Kvůli poněkud přihlouplému názvu jsem čekal lacinou dvouhvězdičkovou komedii. Misto toho jsem dostal sto minut úžasné, i když místy velmi deptající, hořké a pesimistické podívané (náladu mi to v tu chvíli nezvedlo - znáte to, když nemáte úplně nejlepší období, nevíte jaká vás čeká budoucnoust, před vámí spousta těžkých úkolů a závazků, nic se zrovna nedaří ), která ovšem definitivně přiřadila Nicolase Cage mezi mé oblíbence. Poslední dobou mě několikrát přesvědčil, že některé filmy stojí za to zhlédnout i kdyby to bylo jen kvůli jeho výkonu. Teď momentálně mě hrozně mrzí, že neumím moc dobře psát, rád bych napsal něco chytrého, protože tenhle film Opravdu chytrý je. Dokonale ukazuje, že člověk někdy může dělat cokoli a nedokáže se hnout z místa. Dojem bezprostředně po dokoukání: zasloužených 80%. (21.01.2008)

Když jsem to před několika dny viděl, tak mi to zas tak moc silné nepřišlo. Jenže síla a kvalita některých filmů se prokáže v tom, jak ve vás dokáží rezonovat. A to je i případ Rosničky. Komorní a po citové stránce velmi silný film, jehož příběh už jste sice někde jinde viděli, ale jen málokdy to v člověku zanechá takové dojmy a pocit pravdy. Nicolas Cage byl ještě v této době ve vrcholné formě a Gore Verbinski prokazuje, že má rozhodně navíc než jen na již přiblblé Piráty. 80% (09.04.2010)

Příběh člověka, který se snaží o to co my všichni. Být úspěšnější, lepší apod.. Útržky obyčejného života Davea Spritze ukazují každodení problémy většiny z nás a každý v nich může najít to svoje. Cage předvedl skvělý výkon, stejně tak Michael Caine. Jeho "taťka" je prostě bezvadný. Pan Rosnička je příjemná a trochu netradiční komedie, při které se člověk může jak pobavt tak zamyslet nad útrapami lidského života. Mimochodem všimli jste si, že tohle je za tak krátkou dobu už druhý Cageův film, ve kterém jeho hrdina svůj příběh divákovi sám vypráví? (18.06.2006)