San geng 2

Japonci, Jižní Korejci a Hongkongčané jsou blázni. Víc až se mi to rozleží. ♥ Knedlíky byly pro mě o dost slabší než oba dva zbývající filmy, ale vzhledem k tomu, že byly zařazené na začátku, jsem se stihla během následujícího skvělého Střihu ponořit do psychosvěta a během fenomenální Krabice už úplně zapomenout cestu zpátky. Vzdávám hold režijní suverenitě a osobitosti, kterou bych strašně ráda viděla i v jiných částech světa. (01.02.2012)

Další Holy SHIT Povídkový FILM! Ve filmu se neděje prakticky NIC.. Pomalé vyprávění všech tří příběhů, které nedokážou zaujmout ničím.. jak lookem, tak ani krví, brutálností, atmosférou.. prostě NIČÍM!! Úplně zbytečný film bez hlavy a paty bez jakékoliv struktury, scénaře a pravidel Kinematografie !! (28.12.2012)

Ještě že Parkův Cut přišel až na konec, protože by pak ostatní části vypadaly vedle něj ještě více jako chudí bratříčci. Cut je bravurní nejen provedením (slintala jsem nad kamerovými hrátkami a la Fincher na začátku), atmosférou, gradací, pointou, postavami, vším! Nesmírně intenzivní zážitek. * * * * * Můj oblíbený Takashi Miike se svým Box trošičku zklamal, jeho část má poměrně slibnou depresivní hlavní hrdinku, místy se dá opravdu hovořit i o hororových prvcích, ale příběh se rozplétá jen velmi pozvolna a pointa mi přišla jak z jiného filmu. * * * * Dumplings pro mě byly jen zbytečnou a zbytečně natahovanou nechutností, která odkráčela dějově přímo tam, kde to na začátku divák mohl čekat. Navíc není tento příspěvek nijak zvlášť černohumorný, i když se o to asi pokoušel. * * * (05.01.2008)

Park Chan-wook (Cut) je v každém detailu geniální a jeho schopnost skloubit černočerný humor s temnou atmosférou, přičemž ani na chvíli nezapomene na pečlivou gradaci a vývoj postav, mě prostě nikdy nepřestane udivovat. Takashi Miike (Box) mě potěšil, ale má zvědavost, kam zajímavě rozehraný film dovede, byla bohužel ubita dost hloupou pointou. A film Fruita Chana (Dumplings) je ve své zkrácené verzi možná tak akorát nedotaženou anekdotou, chybí mu nápad, spád a nějaká pěkná a důrazná tečka na závěr, v této podobě jen vyšumí do ztracena. Hodnotit film, kde se jednotlivé segmenty tak moc liší (a kupodivu bych ani jeden z nich neoznačil za "extrémní"), je dost ošemetné, ale nakonec si snad i ty čtyři hvězdičky zaslouží... ale vděčí za to jen a jen Parkovi. (03.04.2005)

Prvá poviedka je najfantasmagorickejšia a svojím snovým poňatím ma skora vtiahla do ríše snov. No druhá je už zaujímavejšia – keď niekto žerie mŕtve deti No a při tretej som si dokonca spomenul na Davida Finchera – ani nie na tú atmosféru, ale jeho kamerové hrátky. Tieto poviedky sú naozaj extrémne, no chýba im pointa. (03.10.2005)