Nevydarený únos

Něčeho je tam až příliš, ale jinak bomba, výborná hudba, výnikající Jamie Bell a ta frajerka, kterou neznám, Anne Moss v dost podivné roli, vlastně dobří jsou všichni. Z takové cizoty až mrazí. Lidé spolu mluví, ale vůbec se neslyší. Na povrchu OK, pod povrchem tragédie. Všichni se tváří šťastně, ale jsou prázdní a zbyteční. Depka a delfíni. (11.06.2011)

U filmů, jejichž příběh vyžaduje, aby se veškeré postavy chovaly jako idioti, používá Roger Ebert pojem The Idiot Plot. Podle stejného klíče by u Chumscrubber musel použít trochu jiný pojem - The Lunatic Plot. Prostě blázen kam se podíváš. Jsem už na různé ujeté světy celkem zvyklý, zde jsem však byl po půlhodině velmi zaskočen, neboť jsem si před zhlédnutím pročetl pouze obsah a žánrové zařazení. Tenhle film je podivnou a v několika místech silně mrazivou satirou na dnešní ... maloměstský svět. Takříkajíc nemilosrdně nastavuje zrcadlo ... (23.07.2010)

Co to mělo proboha znamenat? Film, ve kterém se jednotlivé postavy předhání v tom, kdo bude víc bláznivý? Je problém se do něčeho takového vcítit, když tam není jediná postava, o kterou by se dalo racionálně opřít a fandit jí. Přesto chápu záměr režiséra a velmi bych vyzdvihl výběr herců a psychózní hudbu Jamese Hornera. Nevím, jak takový film hodnotit, myslím, že si zde každý obhájí odpad i 5 hvězd. Je to prostě úlet! (06.06.2016)

"V tomhle světě nestvůr a zrůd už mě nebude nikdo přehlížet." Rostou jako houby po dešti. Prakticky není velkého města, k jehož okraji by nebyla přilepená. Satelitní městečka. Generace X ukazuje, jak lidé, kteří paradoxně bydlí přímo vedle sebe, mají k sobě ve skutečnosti hrozně daleko a jsou k sobě lhostejní. Zároveň zde jde o lhostejnost k sobě samým a k vlastním dětem, které nikdo nebere vážně ("Unesli jsme ho, chceme za něj výkupné."-"Moc vtipné."). Jsou zde aktuální témata světa dospívajících (drogy, počítačové hry), ale nemůžu si pomoci: jako generační výpověď snímek prostě nefunguje, ale jako zajímavá sociální sonda do duší praštěných obyvatel malého městečka, kteří se musí vyrovnávat se sebevraždou svého dítěte, s přicházející životní změnou, s tím, že jsou svým blízkým zcela ukradení, to funguje. Generace X je o totálním odcizení… A za dobré herce, zajímavý scénář a vynalézavou režii si čtyři hvězdy určitě zaslouží. Film, který určitě stojí za pozornost, ale podruhé už bych to vidět nemusel. (03.08.2011)

Řada mých oblíbených uživatelů nasázela plný počet hvězdiček, ale já se v tomhle případě přikláním k názoru Sobise87, jehož koment do značné míry vystihuje i mé pocity. I to srovnání s Americkou krásou, která se pohybuje ve stejné kombinaci žánrů satiry a dramatu, sedí, protože v mých očích druhý snímek drtivě poráží Generaci X. Nedávno jsem tvrdě zkritizoval snímek, jehož hlavní hrdina se choval jako blb a člověk odřízlý od reality, tady se pro změnu jako blbové chovají všichni, a to jen proto, aby potvrdili scénáristovo a režisérovo snažení. Co chce ten film kritizovat, je celkem jasné. Je to ať už vypjatý individualismus, egoismus, konzumismus a navíc se snaží potvrdit tvrzení, že populace v USA je nejvíc zasažená nejrůznějšími psychiatrickými poruchami. Jenže honí až moc zajíců najednou a kromě póz, teatrálnosti a křeče nabízí jen funkční momenty a jednotlivé hlášky nebo scény, místo aby fungoval jako celek. Celkový dojem: 40 %. Typicky festivalový kousek, který může fungovat na určitou diváckou kastu. (18.04.2011)