Ostrov

Když jsem si po druhých Mizerech myslel, že se Michael nadobro utopil ve svých akčně-vtipných manýrách, nemohl jsem být víc vedle. Orci s Kurtzmanem mu totiž napsali scénář přesně na míru a přestože se oproti Transformers jedná o nesmělé předkolo, stojí futuristická romantika za to. Ewan McGregor exceluje v roli, která ho konečně mohla profláknout do naprosté extratřídy (ale kvůli mnohokrát zmiňovaným propadákovým tržbám jsme se ani tentokrát nedočkali), zbytek herců sekunduje s odstupem, ale zdatně. Možná se mohlo trochu méně zdržovat před propálením pointy, ale akce ve druhé půli povznáší film úplně někam jinam. (14.02.2006)

Po Mizerech 2 jsem si řekla, že výtvory tohodle chlapa už nechci vidět, tak nepříjemný to pro mě byl zážitek. Protože ale kolem Ostrova byly tak rozporuplné reakce, chtěla jsem vědět, do kterého z táborů bych zapadla já a velice stručně řikám, že pozitiva drtivě převládají. Pokud jde o logiku, je tam díra na díře, ale zatímco jinde mě to otravuje, tady jsem s tím neměla problém, i když Ewanovu objevu toho nejtajnějšího z tajného, který proběhl v rámci jeho poflakování po areálu jako po másle, jsem se musela pousmát a nejen tomu. Co je to ale platné, když film mě nejen svým dějem, ale i hereckými výkony a špičkovým vizuálnem upoutal tak, že na nějaké šťourání jsem ani neměla čas. (17.12.2005)

Akýkoľvek náznak rozvinutia emócií a zaujímavého potenciálu, ktorý príbeh tohto filmu v sebe ukrýval ako aj s možnými presahmi, je spoľahlivo ubitý Bayovým režijným ne-vedením. Kopiace sa logické chyby (ktoré pri filme, vydávajúceho sa hlavne v svojej prvej polovici za seriózne sci-fi sú skrátka podstatné) robia z filmu u mňa jedno z "najblbších" filmových predstavení roka. Celok tak nezachráni ani pre režisérov štýl typická, obrazovo príťažlivá paleta farebnej štylizácie a prepracovaný mix zvuku. Navyše neustálym recyklovaním seba samého v kombinácii s novinkou v podobe "handy-cam" do prázdna vyšumievajú aj Bayove typické trademarky a v zobrazovaní akcie jeho epileptickosť v montáži už naozaj prekročila únosnú mieru. Bay očividne stráca prehľad o tom, v čom spočíva jeho sila a čaro pre jeho fanúšikov - v dobe, kedy aj vďaka systému tzv. "spider-cam" je možná plná kontinuita aj v tom na pohyb najzložitejšom zábere, v ktorom by práve Bayov vizuálny štýl o to viac vynikol, on samotný komponuje obrazy v pravom opaku - akciu fázuje do čo najväčšieho počtu doslova stotinových záberov, ktoré už z princípu nedokážu vygenerovať akékoľvek atraktívne obrazové kompozície. Bay týmto filmom viac ako inokedy dokázal, že je iba klipár, ktorý nedokáže natočiť čo i len trocha inteligentný film (Skala je v jeho prípade naozaj výnimkou, potvrdzujúcou pravidlo). V mojich očiach sa Bay týmto filmom stal režisérom, ktorý sa nielen stratil v svojom vlastnom štýle, ale navyše začal trpieť schizofréniou vychádzajúcou z bezradnosti nad výsledným spracovaním príbehu (seriózna sci-fi prvá polovica versus prehypovaná akčná druhá polovica). (30.08.2005)

"Znáš ty situace, kdy opravdu něco hodně chceš... a zavřeš oči a moc si to přeješ? Tak Bůh je ten, co tě ignoruje." Já tedy s uvedeným tvrzením nesouhlasím, protože mě Bůh vždycky splnil všechna má přání, ale připadá mi vtipný, že u někoho to nefunguje. Tím někým je samozřejmě vtipálek McCord, kterej mě hodně bavil při seznamování klonů s pánskými časopisy, sexem a nevhodností svěřování kreditních karet do ženských rukou. Oba klony mě také bavily a jeden z nich se mi dokonce i líbil. Nechci nikoho napínat - byla to Jordan Two-Delta. Kdyby mě panictví zbavila zrovna ona, tak bych si to možná i pamatoval. No nic, mě prostě zápletka Ostrova zaujala, jistý napětí jsem pocítil, zasmál jsem se, zamiloval jsem se, přežil jsem pár výbuchů a dokonce jsem přitom nepoškodil žádnej svůj orgán. Teď si pro něj může budoucí majitel klidně přijít, ale bez boje mu kyčelní kloub, rohovku ani játro nedám. (13.02.2017)

Je to skoro na pět hvězdiček, ale bohužel námět sám o sobě není zcela původní, resp. čerpá nápady z řady sci-fi knižních děl, ale i snad z některých filmů (malinko mi to asociovalo Gattacu, v něčem i Já, robot). Každopádně se ale tento snímek v rukou Michaela Baye nerozmělnil v cosi neoriginálního, nýbrž zůstal skvěle koukatelnou akční scifárnou s výbornými herci, klasickou bayovskou režií a minimem hluchých chvilek. Pokud se vám líbily dva mnou výše zmíněné sci-fi snímky, bude se vám líbit i tohle. (14.05.2008)