O zvířátkách pana Krbce

Pan kastelán Krbec, kocour Kokeš ( malý večerníčkový český Garfield ) a strašidlo vévoda Huprecht v jednom z nejlepších večerníčků ever. Hezky animované ( v době absence Disneyovek skvělé ) a bravurně vyprávěné Abrhámem. Díky tomuto Večerníčku je ze mne lepší člověk. PS: jeden z nejakčnějších dílů byl s těma zlodějema E04 (12.10.2018)

Můj Večerníčkový TOP 10 seriál. Veselé příběhy původně napsané Stanislavem Havelkou a ilustrované karikaturistou Vladimírem Renčínem (Čtyřlístek) právě podle oblíbených televizních večerníčků. Na opuštěném hradě Kulíkov řádí duch bývalého hradního pána, Ruprecht. Má rád špínu, prach a pavučiny, svého sídla se nehodlá vzdát a neustále vymýšlí drobné lumpárny. Pan Krbec má ale pro strach uděláno a jako kulíkovský kastelán nestrpí na hradě žádný nepořádek. Statečně mu při tom pomáhají jeho zvířecí kamarádi – kocour Kokeš, učená sova Kukula a kavka Kocanda. Jako dítě jsem tento večerníček přímo zbožňoval, a vždy jsem se na něj moc těšil, a když ho konečně už dávali tak jsem byl u televize jako přikovaný. Něco mě na něm prostě tenkrát fascinovalo, ať už zdařilá ilustrace a animace, skvělý vypravěčský projev pana Abrháma, nebo právě takové to příjemné a mrazivé tajemno. Můj věčerníčkový TOP 10 bez debat. (28.10.2006)

Pro mě osobně zřejmě nejlepší večerníček vůbec. Naprostá originalita, atraktivní prostředí hradu, skvělé jednotlivé charaktery a nechybí ani kvalitní děj jednotlivých epizod a potřebná dávka humoru na úrovni. A další NEJ spatřuji v dabingu pana Abrháma a také v pestré hudební složce od Petra Skoumala. Pokud by byl vydaný soundtrack, rozhodně bych si ho pořídil. (19.02.2012)

Ruprechta jsem se nebál, toho jsem měl naopak docela rád. Koneckonců, jako duch už má člověk právo na trochu té posmrtné mrzutosti... Co je ovšem divný a dodnes si to neumím vysvětlit, je pocit z toho kocoura Kokeše. Dost nepříjemnej pocit. Jako dítě jsem to samozřejmě neuměl přesně pojmenovat. Dnes se na to koukáme se synem a ten blbej pocit se vrátil. Stejně silnej jako za mlada, jen dnes už vím, jak to říct. Z toho kocoura mám prostě depku. Hroznou depku, kdykoli na obrazovce jen na chvilku otevře zobák. I když je to jen kocour. To mi teda, u všech duchů, řekněte – má to někdo z vás taky tak ? (22.01.2013)

Srdeční večerníček, s krásnou atmosférou, i dnes se na něj moc ráda podívám, jelikož jsem průvodkyní na jednom moc pěkném hradě. Máme tu svá strašidla, zvířátka i bílou paní i nepříjemné turisty, občas si zpřelámeme kosti nebo nám někdo něco ukradne. A pan kastelán už je asi v takovém věku, jako by byl dnes pan Krbec. (13.05.2012)